300: Bitva u Thermopyl [300] - 80%

Historický film o bitvě 300 odvážných Sparťanů, vedených králem Leonidasem, kteří odrazili (téměř) nájezd milionové perské armády při bitvě u Termopyl někdy před 2500 lety. Jde o velmi, velmi volnou adaptaci historických událostí (o žádných Termopylách nepadne v průběhu filmu jediná zmínka), ve které nejde ani tak o dějiny, jako o comicsovou předlohu, podle které film vznikl.

Tomu odpovídá i maximální vizuální stylizace. Naprostá většina filmu byla natočena pomocí virtuálních kulis v prázdném studiu (viz Sin City), záběry jsou extrémně tónované s přebuzeným kontrastem, kamera každou chvíli zpomaluje nebo zrychluje a kostýmy i zbraně jsou záměrně nerealistické, ovšem superpůsobivé. Například tohle není žádná plakátová fotomontáž, nýbrž opravdu normální políčko z filmu:



Na trailer jsem se díval snad stokrát a musím bohužel konstatovat, že samotný film není tak precizně stylizovaný a bezchybně choreografovaný. Na druhou stranu mě tento film naplňuje velkou nadějí a očekáváním. Podle mého názoru zde jsme svědky zrodu něčeho zásadně nového, co je zatím v plenkách, má to mouchy, ale můžou z toho vzejít naprosto zásadní změny ve filmové produkci všeho, čemu se říká "výpravné filmy". Příkladem toho, jak dobře to může fungovat, jsou například všechny záběry v onom traileru.

"300" je teprve druhým filmem režiséra Zacka Snydera. Prvním byl remake Úsvitu mrtvých, ze kterého jsem byl bezmezně nadšený. "300" není tak dobrý film, nejsem z něj tolik nadšený, ale opravdu Snyderovi držím palce a oceňuji odvahu, s jakou natočil tenhle film, ve kterém jsou všechny ty plamenné proslovy, lesknoucí se svaly a vzduchem létající usekané končetiny myšleny naprosto vážně, bez jakéhokoliv "chápavého pomrkávání na diváka", a přesto v 99% případů výsledek není nechtěně vtipný. Možná hapruje tempo, možná je sem tam něco nekonzistentní, ale nemůžeme říct, že by něco bylo k smíchu, když to k smíchu být nemělo.



Jedna věc, která mi ovšem přišla zásadně slabá, je hudba. Nevím, jestli je to nezkušenost Tylera Batese, nebo to bylo přání řežiséra, ale většina scén "krvavého baletu" v tomto filmu si podle mě zasloužila operní (nebo aspoň zimmerovský) hudební doprovod s monumentálními hudebními motivy. Místo toho většinu bojových scén provází jen jakési ambientní hučení nebo mlácení do bubnů. Až budu mít film na DVD, zkusím si k němu cvičně pustit soundtrack z Gladiátora a vsadil bych se, že se mi výsledek bude zamlouvat víc.