Dopisy z Iwodžimy [Letters from Iwo Jima] - 80%

Clint Eastwood provedl velice zajímavou věc. Těsně po svém válečném filmu Vlajky našich otců (respektive současně s ním) natočil film, který se na tutéž bitvu dívá z druhé strany - z pohledu Japonců.

Film vznikl podle neodeslaných dopisů, které byly před několika lety na Iwodžimě nalezeny. Hrají v něm Japonci, celý film je v japonštině a na rozdíl od "Vlajek" se zabývá téměř stoprocentně samotnou bitvou (jen s pár flashbacky do dřívějších osudů jeho hrdinů).



V hlavní roli generála Kuribajašiho uvidíme Kena Watanabeho (např. Poslední samuraj). Tento profesionál a vlastenec, před válkou pobývající v USA, má ostrov ubránit, i když je jasné, že hlavní stan nepošle žádné posily a je jen otázkou času, kdy budou všichni obránci vyhlazeni.

Z čistě filmařského hlediska jsou "Dopisy" o něco lepší než "Vlajky", protože jejich silný příběh není rozmělňován tím, "co bylo potom". O něco zajímavější je i námět, protože Američané jsou až na pár výjimek ve filmu zobrazováni jen jako "anonymní nepřátelská masa", podobně jako Japonci ve většině amerických válečných filmů (a koneckonců i ve "Vlajkách"). Ve filmu, režírovaném stoprocentním Američanem, je to neočekávané.

Vzhledem k tomu, že "Dopisy" mají u kritiky o něco větší úspěch, než "Vlajky", Warner Bros. se rozhodli uvést je v českých kinech dříve (tj. v opačném pořadí, než byly filmy natočeny a uvedeny v USA). Netvrdím, že je k vychutnání jednoho filmu nutné vidět druhý, ale pokud chcete vidět oba, přece jen za lepší pořadí považuji to původní - už proto, že "Dopisy" začínají stejným záběrem, kterým končí "Vlajky".