Občan Pes [Mah Nakorn / Citizen Dog] - 80%

Zatím zdaleka nejlepší thajský film, jaký jsem viděl (z těch asi tří, co jsem v životě viděl). Šílená pestrobarevná kolekce naivistických bizarních scének a písniček. Je zapotřebí pár příkladů:


Třeba: Hrdina náhodou přišel v konzervárně o prst a ten se dostal do rybí konzervy. Takže hrdina začne chodit po obchodech a poslouchá, jestli se z některé konzervy neozývá jeho prst. Nakonec ho najde a nasadí si ho zpátky na ruku. Prst ovšem klepe jinak, než jeho původní prst. Něco není v pořádku a hrdina zkutečně záhy objevuje kolegu, který také přišel o prst a nyní má jeho. Vše se vysvětlí a oba si vrátí své prsty.

Nebo: Jednoho dne začnou z nebe pršet červené motocyklové přilby, jedna z nich zabije hrdinova kamaráda taxikáře, ale on je na svou práci tak zvyklý, že dál taxikaří - jako zombie.



Celý film se vpodstatě skládá z podobných minihistorek, které jsou spojeny chatrným příběhem o lásce. Půvab filmu spočívá v tom, že se nad podivností oněch historek téměř nikdo nepozastavuje a jsou prostě akceptovány jako součást života. Je bohužel pravda, že když vám dojde, že film funguje tímto způsobem, další a další šílené historky už nemají takové kouzlo, jako ty první. A některé pasáže, týkající se lásky hlavních hrdinů už jsou ke konci filmu trochu nudné.

Ve filmu je pochopitelně spousta digitálních triků a manipulací, které zdaleka nevypadají realisticky, ale to je do jisté míry jejich pointa. Celé mi to velmi připomínalo Amélii z Montmartru, a to nikdy není na škodu.

P.S: Neumím thajsky, ale české titulky mi místy přišly poněkud zvláštní, jako kdyby v nich chyběla nějaká pointa, kterou scéna v tu chvíli měla mít. Český titulek "Společnost Greenhouse Effect způsobuje globální oteplování" asi není v pořádku...