Černá kniha [Zwartboek] - 80%

Holanďan Paul Verhoeven (Total Recall, základní instinkt, Hvězdná pěchota) natočil po dlouhé době znovu holandský film, a to příběh židovky, které je za 2. světové války vyvražděna rodina, ona se dává do služeb odboje, pronikne až k vysoce postaveným členům SS, ale příliš se do toho zaplete a když přijde konec války, je v tom už až po uši.

Musím říct, že mě (po krátké informaci o námětu) tento film nijak příliš nepřekvapil a že ho Verhoeven natočil vpodstatě přesně tak, jak jsem očekával. Včetně toho, na co jsem se těšil, a včetně toho, čeho jsem se trochu bál. Což vám asi moc neřekne, pokud máte k Verhoevenovi jiný vztah, než já.

Musím se přiznat, že si dodnes nejsem jistý, jestli Verhoeven své filmy myslí vážně, nebo ne. Je Hvězdná pěchota brilantní satira na válečné filmy, nebo máme opravdu soucítit s jejími krásnými hrdiny (četl jsem dva rozhovory k tomuto filmu a v každém z nich tvrdil opak)? Jsou Showgirls jenom takový pubertální humor, nebo ten film měl způsobovat erotické dusno? Je Základní instinkt pocta Hitchcockovi nebo jeho nenápadité vykrádání? Můžete jeho tvorbu rozebírat jakkoliv sofistikovaně, ale prostě mi nepřipadá pravděpodobné, že by pro správné dramaturgické vyznění opravdu každý jeho film potřeboval v sobě mít ňadra a penisy, o což se Paul evidentně snaží.

Důležité ale je, že mi to vpodstatě bylo vždycky jedno a že jsem si Verhoevenovy filmy jistým perverzním způsobem užíval a bavil jsem se při nich (bez ohledu na to, zda jsem se smál režisérovi nebo s režisérem).



Kardinální otázka zněla, zda se budu stejně bavit u dvouapůlhodinového filmu o kontroverzních okolnostech holandského odboje za 2. světové války, nebo zda se dokonce Verhoevenovi podaří natočit film, který by na mě působil seriózně a nebombasticky.

Odpověď zní: Povedlo se oboje, byť s výhradami.

Poměrně komplikovaný děj má vyznívat v tom smyslu, že většina lidí vždycky byli svině a svině se dokáže protlouct vždy, ať je žid, nacista nebo odbojář. To není nic nového. Druhé, pro mě zajímavější, linie scénáře, vypráví o tom, že některé ženy jsou skutečně silné, všeho schopné, a když si něco usmyslí, dokáží to dotáhnout do konce. Clarice Van Houtenová v hlavní roli je výborně obsazená a výborně vdivákovi vzbuzuje reminiscence na klasické femmes fatales (nebo jak je plurál) minulých desetiletí. Přičemž si - pro Verhoevena typicky - nejsme jisti, jestli je tato superzjevná a občas až přehnaná inspirace myšlena vážně, nebo je to jenom takový vtípek (jedna z postav na to přímo ve filmu upozorňuje).

Ve filmu je několik typicky verhoevenovský scén (nepříjemně rozstřílení/rozmlácení lidé, explicitní nahota, nedobrovolná koupel ve výkalech), které mohou psychicky slabší diváky docela šokovat, ale já bych se spíš divil, kdyby si je Verhoeven odpustil. Ne že by mi to přímo vadilo, ale když byla (například) skupinka židů rozstřílena Němci na cucky a bylo to natočeno skoro stejně jako podobná scéna v Total Recalllu nebo RoboCopovi, měl jsem z toho takový "trochu divný pocit". Což můžeme opět chápat jako velmi fikaný Verhoevenův dramatický záměr atd. atd.... Takhle bychom tu mohli být týden.

Faktem je, že film přes svůj (ve srovnání s Hollywoodskou produkcí) mizivý rozpočet vypadá skutečně výpravně a téměř hollywoodsky, přičemž obsahuje konkrétní scény a záběry, které by se v normálně distribuovaném hollywoodském filmu nemohly nikdy objevit (například onen výše citovaný penis). Druhým faktem je, že mi těch 140 minut překvapivě svižně uteklo a že jsem měl pocit, že se dozvídám pár skutečně zajímavých informací o válečných dějinách Holandska (například to, že tam měli Němce). A za třetí, Verhoeven pořád "má koule" a je nekompromisní. I když mu táhne na 70.

Mé největší výhrady ale souvisí s něčím, za co Verhoeven nemůže:

Ve filmu se mluví různými jazyky, ale přibližně 99% všech dialogů je v holandštině. Kopie v našich kinech ovšem obsahuje anglické titulky! Takže ve více než 99 procentech dialogů (prostě kdykoliv, kdy hrdinové nemluví anglicky) vidí český divák v dolní části plátna dva řádky anglických titulků a nad nimi další dva řádky českých titulků! Nevím, který distributor za to může (netvrdím, že český), ale je skutečně otravné mít polovinu plátna zaplácanou písmeny.

A další věc, která s tím souvisí: Občas jsem se bavil čtením českých i anglických titulků a několikrát jsem si v nich všiml zásadních rozdílů, podstatně měnící vyznění některých hlášek. Neumím ale holandsky, takže netuším, zda čeština vznikla správným přeložením originálu a na vině je špatný anglický překladatel, nebo zda čeština vznikla špatným překladem anglické verze a na vině je Helena Čížková. Například "It beats dying" vs. "Může to i zabít", "I sure could use a cigarette" vs. "Určitě si můžu zakouřit?" nebo (jako reakce na konstatování "Už zdechnul") "It seemed to take forever" vs. "Zdá se, že navždy".