Medvídek - 60%

Tři dávní kamarádi a vztahy s jejich ženami, které nejsou tak idylické, jak se na první pohled zdá. Znovu film Hřebejka a Jarchovského, znovu sestava nejlepších českých herců, znovu tytéž výhrady jako posledně...



V Medvídkovi jsou úžasné okamžiky. Někdo něco řekne, někdo se na někoho podívá, někdo udělá vizuální gag a funguje to dokonale. Tyto okamžiky jsou ale zasazeny do scén, které spolu dohromady nevytvářejí celek nebo jakkoliv uchopitelný příběh a na konec je narychlo nalepeno něco, co má vzbuzovat zdání pointy. Kdyby byl film o 15 minut delší nebo kratší, nic zásadního by se tim nezměnilo. Kromě toho některé zvraty jsou superbizarní, aniž by byly vtipné nebo šokující - prostě se zničeho nic nějaká postava zachová jako dement a dál se to nijak nerozebírá a nic se z toho nevyvozuje. Například u Anny (Aňa Geislerová), která je sama doma, zazvoní neznámá žena s dítětem, Anna jim otevře, pozve je dál, posadí je ke stolu, pohostí je a pak se zeptá, co jsou zač a co chtějí. Obávám se, že to celé nemá nějaký sofistikovaný podtext, ale je to prostě lenost scenáristy, který potřeboval, aby si ty dvě ženy promluvily, a nechtělo se mu kvůli tomu vymýšlet nějakou logickou situaci.

Dalším opakujícím se prohřeškem jsou potenciálně zajímavé postavy, které by vydaly na samostatný film (například Klára Issová, jejíž Ema má zřejmě velmi vážnou psychickou poruchu a potřebuje okamžitou pomoc), ale jsou využity jen jako odlehčující humorný element či running gag. To jsou příliš laciné zkratky, ke kterým by se tak dobrý režisér s tak kvalitními herci neměl uchylovat.

Na rozdíl od některých kolegů nepřidávám filmům automaticky procenta jen za to, že jsou české. Z toho logicky vyplývá, že ve srovnání většinou ostatních českých filmů je Medvídek vysokým nadstandardem.