Asi po 15 minutách filmu jsem si byl celkem jist, že se v jeho průběhu stane následující:
- Praneteř se díky O'Tooleovi stane o něco sofistikovanější a pochopí, co je to život.
- O'Toole získá aspoň dočasně trochu životní radosti a zavzpomíná na lásky svých předchozích desetiletí, ale náhlé zdravotní komplikace mu drsně připomenou jeho věk.
- O'Toole a praneteř se několikrát poškorpí, rozejdou, atd., nakonec ovšem bude vše směřovat k přinejmenším psychickému splynutí, ale než se to opravdu stane, nejméně jeden z nich umře, nebo se stane něco podobně tragického.
Nebudu vám prozrazovat, nakolik jsem se strefil, ale faktem je, že jsem se v průběhu filmu nedočkal žádného překvapivého zvratu co se týče jeho ústřední zápletky. Mírně osvěžující byly jen některé dílčí pointy, ale jinak byl aspoň pro mě celý film jasně nalinkovaný.
Znamená to, že jde o špatný film? To ne. Ale musí vás v takovém případě dostatečně zaujmout hereckými výkony (protože se v tomto případě samozřejmě nemůžete spolehnout na výbuchy, přestřelky a divoký střih - film celkem pochopitelně vypadá spíš jako televizní inscenace).
Neodvážil bych se napsat, že někdo z hlavních představitelů hraje špatně. Ovšem skutečnost, že byl O'Toole za tuto roli nominován na kdeco, přičítám spíše faktu, že je to za posledních cca 10 let poprvé, kdy hrál hlavní roli, a leckdo tuší, že je to naposled...
Kdyby Venuši natočil někdo v České republice, například se Svěrákem seniorem, byl bych asi nadšenější, ale v záplavě kvalitních nízkorozpočtových světových snímků nejde o nic výjimečného. Možná to něco výjimečného mohlo být, kdyby se režisér (natočil např. Notting Hill) trochu víc odvázal, ale to se nestalo.
Vlastně, když jsme u té České republiky, Vratné lahve jsou něco dost podobného a jsou o něco lepší. A Ztraceno v překladu je mnohem lepší.
No, Venuse je neco jako Vratne lahve po 20 letech, s mnohem lepsimi a cynictejsimi vtipy a vetsim realismem.
OdpovědětVymazatZtraceno v prekladu je uplne jina zanrova a stylova kategorie filmu, nez je Venuse, nejde to srovnavat.
Na venuši se mi líbily hlavně cynické O'Toolovy vtipy a ačkoliv se dá docela dobře očekávat, co se bude dál dít (viz 1.,2. a 3.), je to natočené tak lehce a bez extra porce melancholie jako např. ve Vratných lahvích. Ne, není to nějak extra objevné a děje tam taky moc není, ale je to tak hezky natočené, že, jak napsal kdosi na ČSFD a organizátoři LFŠ to opsali, tomu dědouškovi fandíme, aniž bychom byli gerontofilové. Já bych tomu dal tak 80 (lahvím asi 70)
OdpovědětVymazat