Rob Zombie režíroval remake superklasiky Johna Carpentera. Není to žádné 12. pokračování ani prequel, je to "reset" a kompletně nové podání příběhu Michaela Myerse.
A já se z tohoto "kompletně nového podání" drbu nechápavě za uchem. Vidíme, jak Michael jako desetiletý kluk vyvraždí svou nesnesitelnou rodinu a je umístěn do sanatoria, kde stráví následujících 17 let, pak uteče a vrací se domů vraždit. Po úvodních vraždách se hodinu téměř nic neděje, teprve pak konečně Michael uteče, zabije pár náhodných lidí a já si pořád říkal "Tak teď už se to snad rozjede..."
Pak jsem pochopil, že "už se to rozjelo" a do konce filmu to bude stejné.
Nevím, komu tenhle film doporučit...
Fanoušci původního Halloweenu pravděpodobně budou roztrpčeni, že Michael Myers je tentokrát steroidový dvoumetrový Terminátor, který unese v rukou půltunový kámen (hraje ho wrestler Tyler Mane).
Dnešní hororoví diváci budou zmateni tím, jak oldskoolově film vypadá. Výprava slušně navozuje atmosféru 80. let, kamera a střihač netrpí epilepsií tak jako v novém Texaském masakru nebo Hory mají oči a režie je spíš taková "tradiční". Ani brutalita a krvavost není nijak výjimečná. Kdyby mi někdo tvrdil, že film vznikl před 10, 15 lety, neměl bych důvod mu nevěřit.
Různá camea slavných hororových herců a dovedně skryté narážky by mohly vzbuzovat dojem, že jde o film cílený na starší hororové fanoušky, ale tomu se mi taky nechce věřit, protože se v něm neděje nic, co by předtím neviděli ve 100 jiných filmech.
A přátelé kvalitních filmů také spokojeni nebudou, protože někteří herci hrají vyloženě strašně, scénář je odfláknutý a nelogický (pokusy o občasné psychologické momenty jsou skoro k smíchu) a hudba je nepodařená (i když zrovna cituje starý Carpenterův motiv).
Nemůžu říct, že by mě nový Halloween vyloženě urazil, nebo mi byl k smíchu, ale nudil jsem se při něm převelice a s výjimkou pár působivě komponovaných záběrů jsem v něm nenašel vůbec nic, čím by mě zaujal.
František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.
osobne jsem nepochopil, jak se nekdomuze divat rad na horory. Tenhle je asi horsi, ale ty lepsi dokazi v divakovi navodit hruzu/strach/teror, ostatne je to imho cil tohoto zanru. Mne jsou takove pocity neprijemne, proc bych si je tedy dobrovolne privodoval tim, ze si takovy film pustim? Prijde mi to podobne slehani se rakoskou, ci nejakemu jinemu sebeposkozovani.
OdpovědětVymazatMuze mi to nekdo vysvetlit?
imho je to podobné jako přidávání si čím dál víc chilli do jídla.
OdpovědětVymazatNěkdo v tom vidí tréning otrlosti, někdo se směje tomu, jak se pěkně bál. A možná to někdo má i jako to sebemrskačství, ale tomu moc nevěřim.
Ono je víc druhů hororů. Mě se nejvíc líbí takové, kde se k tvorbě napětí nemusí používat litry krve a mučení. Hudba, střih a kamera taky umí navodit strach, ale to už chce trochu umu. A to se mi právě líbí.
BTW, originalny motiv z Halloweenu je tucny.
OdpovědětVymazatemmacore
On strach nebo napětí (hrůzu bych už nepočítal, tu je trochu těžké vyvolat "jen" filmem) jsou emoce, stejně jako veselí nebo obdiv, a někomu jsou prostě příjemné, pokud je to film a skutečné nebezpečí nehrozí.. Taky je to otázka definice toho co je vlastně horor. Já osobně horory také nemusím, ale takoví Vetřelci nepoužívají nijak dramaticky odlišné výrazové prostředky, a přitom jsem si je docela dobře a několikrát užil.
OdpovědětVymazatNa druhou stranu kamarádka miluje horory (takové ty - z mého pohledu - horší, kde krev stříká), ale například 1408 považovala za děsně nutný film.
To same se muzu zaptat proc lide sleduji komedie , proc sleduji akcni filmy , proc se nekomu libi romanticke filmy ??????????? Nekomu je zas neprijemne sledovat Kamenak :-)))
OdpovědětVymazatJenže Kameňák je "jen" ztracený čas. Po dobrém hororu pak třeba dvě noci nespím - to přece nemám zapotřebí.
OdpovědětVymazatPetře, jestli opravdu po horroru dva dny nespíš, tak jsi trochu slabší nátura a asi i trochu posera:) Takže pro tebe bude asi nejlepší dívat se jen na komedie a nějaké to drama které tě nebude budit ze spaní.
OdpovědětVymazatJá osobně na horrory koukám moc rád i když se mi u těch horších stává že často usínám:) Když je horror dobrý a třeba se v průběhu filmu i "bojím", se závěrečnými titulky pro mne film končí a já jsem rád, že jsem zpět bezpečně v realitě. A odnesu si z toho dobrý filmový zážitek, nikoliv noční můru:)
Kazdy clovek ma v sobe nejakou cast, temnou stranku... U nekoho je slaba, ci mozna potlacena, u nekoho je tak silna, ze se z nej strane masovy vrah. Vetsina lidi ji ma pod kontrolou a k jejimu uspokojeni staci jen nejaka takova fantasie jako horor. To samozrejme platilo davno pred vznikem filmu, vzpomenme si na vsechny ty pohadky a myty, pocty lidi, co se chodili divat na popravy atd..
OdpovědětVymazatk těm komentářům tady:)...já třeba horory miluju....ne žy bych milovala krev,násilí a pod. ,ale to jak je to udělaný(efekty,myšlenost děje)!dobrý příklad bych uvedla Saw!perfektně vymyšlený a myslím si že ještě lépe provedený filmově!!!no jooo každej je jinej...:)
OdpovědětVymazat