Saw 4 [Saw IV] - 40%

Skládačka je mrtev, jeho duch však kráčí dál!

Děj se točí kolem několika policistů, kteří po nalezení audiokazety v žaludku mrtvého Skládačky rozkrývají jeho další vražednou hru, kterou stačil připravit před svou smrtí. Nebo mu s ní pomáhá neznámý učedník. Nebo učedníci. Nebo něco mezi tím.



Musím bohužel kapitulovat a přiznat se, že ačkoliv jsem viděl všechny tři předchozí díly, většinu čtyřky jsem nechápal, co se děje. Na plátně se v hyperaktivním střihu objevovaly tucty flashbacků a v nich postavy, které jsem si buď vůbec nepamatoval, nebo jsem si je pamatoval jinak. Přičítal jsem to své zapomnětlivosti, ale dodatečně jsem si ověřil, že většina těch postav (hraných většinou zcela neznámými herci) se v předchozích dílech nevyskytovala a mělo mi to do sebe celé nějak zapadnout jen na základě sledování tohoto dílu. Je mi líto, nezapadlo.

Celou dobu jsem měl dojem, že jsem v nějakém polohalucinogenním stavu, protože někdo pořád zvyšoval hlas, nějací zakrvavení lidé křičeli a bloudili temnými místy, kamera dělala prostocviky, hudba dramaticky hučela a dávalo to asi tolik smyslu jako Inland Empire II.

Je pravda, že v Inland Empire nebylo moc mučení, ale ono je ho překvapivě málo i v Saw 4 (aspoň že je na začátku ta chutná pitva) a většina filmu je opravdu o rozkrývání nějakých starých tajemství. V mém případě zůstalo vše nerozkryto a platí pro mě totéž co u trojky: Poměrně zručné audiovizuální zpracování do značné míry dává divákovi zapomenout na to, že se kouká na úplný nesmysl.

Ci 40% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)