O život - 40%

Tentokrát začněme trailerem:



V rámci českých traileru jde rozhodně o lepší kousek, protože vzbuzuje dojem, že se ve filmu děje hodně divných věcí a i když ve vás třeba nevzbudí reakci "to musím vidět!", aspoň si po něm pomyslíte "WTF, co to má bejt?!", t.j. vzbudí váš zájem. Ve skutečnosti film není tak bizarní, jak by se z traileru zdálo. Větší polovina záběrů, které se v něm (v traileru) vyskytují, je vystřižena z krátkých snů, flashbacků nebo miniepizodek, které nesouvisí s hlavním příběhem (například živá legenda Saša Hemala se ve filmu objeví opravdu jen na těch pár vět, které uvidíte v upoutávce). Ale hlavní příběh je i tak dost netradiční. Nechme promluvit materiál distributora:

Michal (Vojta Kotek) se zúčastní oslavy na lesní chatě. Řízením osudu zbude po skončení oslavy na chatě sám s dívkou Zitou (Dorota Nvotová), kterou vidí prvně v životě. I když není zrovna jeho typ, pod vlivem výjimečných okolností s ní prožije vášnivou noc. Vlivem lapálie, která se jim stane jsou nuceni spěchat zpět do města. Náhle jde sice „o život", ale poněkud jiným způsobem a obráceně, než jsme zvyklí. Z chaty uprostřed lesů se vydávají ještě v noci na cestu, aby vše vyřešili. Do cesty se jim v jako v každé správné road-movie staví nečekané překážky a všechno se komplikuje víc než z počátku čekali, takže je tu dost dramatických situací pro to, aby se Michal se Zitou postupně o sobě dověděli víc a zjistili, co všechno mají společného. Jejich cestu navíc doprovází záhadná bytost (Robert Nebřenský) a postava (Bob Klepl), kterou můžeme označit jako duch zemřelého. Všechny postavy se v průběhu filmu navíc různě propojují a vše spěje k překvapivému rozuzlení...

(+1 bod za "záhadná bytost a postava, kterou můžeme označit jako duch zemřelého")

Takže film je primárně o tom, jak Kotek s Nvotovou shánějí Postinor, přičemž potkají různé divné lidi (ale vždy jen epizodní figurky, žádnou zajímavou postavu), zatímco paralelně s nimi duch mrtvého křesťanskodemokratického poslance medituje o posmrtném životě - aniž by spolu tyto dvě linie nějak souvisely, i když by nám tvůrci chtěli tvrdit, že souvisejí.

O život je (v českém měřítku) velmi ambiciózní film z trikového hlediska - snad nejambicióznější od Akumulátora 1. Triků je v něm dost a jsou (opět na české měřítko) kvalitní. Pokud přijmeme teorii, že některé triky jsou úmyslně debilní (ježek, tažený přes silnici na silonu), není technické stránce filmu co vytknout.

Ale opět narážíme na onen tradiční problém českých filmů, že tvůrci neměli jasno, jaký žánr a jaký styl humoru vlastně chtějí divákovi servírovat, tak použili úplně všechno a výsledek podle toho vypadá.

Neznám přesné okolnosti vzniku scénáře, ale údajně Halina Pawlowská radikálně upravovala něco, co napsal kdosi jiný. Nevím, samožřejmě, kterou scénu napsal kdo, ale měl jsem neodbytný dojem, že film původně měl být něco anarchistického ve stylu Charlieho Kaufmana a Michela Gondryho, a do toho byly naprosto necitelně nahuštěny Banánové rybičky, legrační zakopávání a "laskavý český humor, který pohladí po duši". Několikrát jsem měl pocit, že "teď to snad, skoro, vypadá, že tahle scéna bude nějak fungovat", ale pak přišel střih a všechno opět odbočilo někam na slepou kolej. Totéž platí o hercích, kterým se čas od času podaří vyždímat nějakou emoci, ale pak na ně zareaguje jiný herec v naprosto odlišném stylu a všechno je opět v troskách.

Výtek, že "teď se postavy chovají úplně nelogicky", by se také našla spousta, ale vzhledem k záměrné šílenosti námětu nejsou úplně férové.

Navíc scénář obsahuje jednak bizarně originální prvky a současně s nimi mnoho gagů i podzápletek bezostyšně (a pyšně!) vykradených z jiných filmů (fakt mi připadalo, že tvůrci byli upřímně přesvědčeni, že Duch se Swayzem je hrozně originální záležitost, nikdo to nezná a nikdo jiný nic podobného nenatočil, tak to zkopírujeme). Obojí by mohlo fungovat, ale je velmi těžké, aby to fungovalo v jednom filmu! O režii Milana Šteindlera se nedá říct nic zásadně špatného, ale - ruku na srdce - jakkoliv dobrý režisér neměl šanci s tímhle zmatkem něco udělat.

O záchranu se evidentně pokoušel někdo ve střižně (zásadní sekvence byla z prostředka filmu přesunuta do závěrečných titulků), ale byla to snaha pozdní a marná.