Wanted - 80%

Wes Gibson (James McAvoy z Penelope a Pokání) je úředníček, hrbící se celé dny někde u počítače, který na sebe nechá řvát svou hnusnou tlustou nadřízenou a ví, že jeho "nejlepší kamarád" píchá jeho děvče, ale neodváží se s tím nic dělat.

Jednoho dne se zničeho nic v sámošce dozví od Angeliny Jolie to, co vidíte v traileru.



Následně se stává součástí elitního zabijáckého spolku "Fraternity" (protože má zabijáctví v genech), kterému šéfuje Morgan Freeman. Ten studuje tkanou látku a z nepřesností v jejím vzorku binárně dekóduje jména lidí, které má "Fraternity" zlikvidovat (protože si to přeje osud a proto se to objevilo v látce).

Členové Fraternity mají téměř nadpřirozené schopnosti, protože dokáží extrémně zvýšit přísun adrenalinu do svého mozku, čímž se jim de facto zpomalí pohyb všeho kolem nich, takže mohou provádět neuvěřitelné kaskadérské výkony a mimo jiné pomocí speciální "falše" střílet náboje z pistolí i po jiných drahách než po přímkách. A když je nejhůř a jsou opravdu vážně zraněni, jsou strčeni do speciálního vosku, který je bleskově uzdraví.

Wes tedy souhlasí a stane se členenem Fraternity s tím, že se tak dokáže pomstít člověku, který zabil jeho otce. Ale nakonec je všechno pochopitelně jinak...

Film Wanted je 1) nepřístupný, 2) adaptace comicsu, produkovaná tvůrci tohoto comicsu a 3) první americký film Timura Bekmambetova, režiséra Denní hlídky a Noční hlídky. To vše je důležité a to vše je dobře.

Wanted je nekompromisní. Je v něm spousta krve a spousta politicky nekorektních scén. Jeho úvodní část, kdy hlavní hrdina medituje nad zbytečností svého života, mi velmi připomněla úvodní monology Edwarda Nortona v Klubu rváčů. Například když si Wes jde vybrat peníze do bankomatu, naskočí mu na jeho displeji něco jako "You are worthless shit. Your best friend is fucking your girlfriend and you are too much of a pussy to do anything about it. ACCEPT / CANCEL?". To samozřejmě neznamená, že ten bankomat někdo nahackoval, ale má to ilustrovat skutečnost, jak moc je v prdeli a je si toho vědom. Sweet.

Když o chvíli později Wes zjistí, že není loser, ale elitní vrah, opustí zaměstnání, ale předtím vynadá své hnusné šéfové a rozbije hubu svému nejlepšímu příteli. A zde opět musím ocitovat (už naposled): Wes praští kamaráda do obličeje svou počítačovou klávesnicí, načež se obraz extrémně zpomalí jako v Matrixu, letící vymlácená tlačítka poskládají na okamžik ve vzduchu nápis "F-U-C-K-Y-O" a místo závěrečného "U "je kamarádův krvavý vyražený zub. To mi přišlo velmi nápadité, velmi vtipné, velmi ne-PC, velmi ne-PG.

Wanted bude jistě ve většině recenzí srováván s Matrixem, ale není mu podobný více, než byla Matrixu podobná Noční hlídka. Dočkáme se různých efektně zpomalených a fyzikálních-zákonů-se-příliš-nedržících scén a většinou jsou patřičně působivé. Rozhodně jich ale nejsou desítky a rozhodně film funguje i v jiných ohledech.

Především mě překvapilo, jak dobrý byl scénář. Samozřejmě v něm nechybí různé zvraty a samozřejmě je zaděláno na další pokračování (film se údajně příliš nedrží comicsu, ale ten jsem nečetl). Přitom se většina postav ve většině situací chová realisticky, čímž myslím "tak, jak by se asi ve skutečnosti choval v této situaci někdo, kdo umí střílet za roh a nakládá se přes noc do všeuzdravujícího vosku". Hodně pomáhají také herci - Angelina Jolie je pochopitelně sexy, Morgan Freeman je pochopitelně bad motherfucker (slečna Daisy by jeho slovník jistě neocenila), ale především McAvoy velmi dobře zahrál přerod ubožáčka ve vraha a ještě dál...

Bekmambetovova režie je značně unikátní a odlišná od toho, co je v Hollywoodu zvykem. Těžko se to popisuje, ale většina filmu působí značně "neučesaně" a "syrově", asi jako kdyby šlo o hodně drahý ruský film, jenom v něm byly nějaké ty hollywoodské hvězdy a odehrával se v USA (i když byl ve skutečnosti natočen z velké části v ČR a milovníci Žigulíků, Pendolina nebo Václava Klause si v něm přijdou na své).

Film Wanted pro mě byl po poměrně rozpačitém traileru velmi příjemným překvapením. Okolo jeho poloviny děj trochu zpomalil a znepřehledněl, ale ke konci opět nabral tempo a směr a úplný závěr filmu je téměř geniální. Výsledek hodně připomíná Roberta Rodrigueze v nejlepší formě, případně Roberta Rodrigueze v tak dobré formě, jakou nikdy neměl.