Prosíme přetočte [Be Kind Rewind] - 60%

Danny Glover má maličkou špinavou videopůjčovnu (skutečně videopůjčovnu, nikoliv půjčovnu DVD). V ní pracuje Mos Def a občas v ní zevluje šílený bezdomovec Jack Black, který se obává toho, že mu sousedící elektrárna ničí mozek. Proto se rozhodne elektrárnu sabotovat.

Sabotáž ale nevyjde, Black dostane elektrický šok, stane se zmagnetizovaným a vymaže všechny videokazety v půjčovně.

Mos Def a Jack Black udělají jedinou logickou věc (Danny Glover je kdesi mimo město) a rozhodnou se smazané filmy natočit znovu sami, čemuž říkají "švédování".

Jejich švédované filmy mají úspěch, ale pak se objeví Sigourney Weaverová jako agentka hollywoodských studií a nechá všechna videa zabavit a zničit. Videopůjčovna má být srovnána se zemí a aby ji hrdinové zachránili, rozhodnou se rychle natočit dokument o slavném jazzovém hudebníkovi, který v této ulici vyrůstal (což není pravda a všichni to vědí)...



Novému filmu Michela Gondryho můžeme vyčítat spoustu věcí, ale rozhodně mu není možné vyčítat, že by byl předvídatelný nebo neoriginální. Po Věčném svitu neposkvrněné mysli a Nauce o snech je jasné, že Gondry ujíždí na příbězích, které nejsou zakotveny v realitě.

A abyste něco měli z filmu Prosíme přetočte a nepřipadal vám naprosto dementní, musíte především přijmout základní premisu, že tento film se neodehrává v žádné existující realitě. Konkrétně to znamená, že téměř všichni se v něm téměř nepřetržitě chovají naprosto idiotsky a nelogicky. Jak jinak označit skutečnost, že se někdo rozhodne natočit smazané filmy znovu, místo aby je např. zkopíroval z DVDček? A to je opravdu jen vrcholek ledovce.

Samotné "švédované filmy" vypadají takhle a nejsou příliš zábavné (naštěstí z většiny z nich vidíme ve filmu jen pár sekund). Vadilo mi především, že šévdované verze vůbec nevypadají jako upřímná snaha příbližit se originálu (byť s nulovým rozpočtem), ani jako záměrná parodie, ale jako něco divného mezi tím. Jack Black i Mos Def se ve švédovaných filmech (bez ohledu na jejich žánr) pitvoří jako v nejdebilnější dětské komedii od Disneyho, což ve výsledku nejenže není vtipné, ale je to dokonce nepříjemné (nemluvě o tom, že je to v kontextu filmu nelogické, ale to fakt ponechme stranou).

Gondryho trumfem je skutečnost, že se hrdinové Prosíme přetočte ocitají v nesmyslných situacích a nesmyslně je řeší, ale přitom prožívají reálné emoce veškerých myslitelných druhů.

Je mi jasné, že celá tato bizarní stylizace (nesmyslná téměř "snová" logika, infantilní humor, seriózní emoce) je záměrem, že to měl Gondry pečlivě promyšleno a že pro herce nebylo snadné s ním tuhle hru hrát. Chápu to, jistým způsobem to oceňuji, ale na druhou stranu Gondry musí pochopit, že pro mě nebylo nijak příliš zábavné nebo jiným způsobem uspokojující se na tuhle jeho hru sto minut dívat.