Kauza Litviněnko [Бунт. Дело Литвиненко / Rebellion / Poisoned by Polonium: The Litvinenko File] - 60%

Shodou okolností platí o tomto ruském dokumentu téměř totéž, jako o dokumentu o Annii Leibovitzové, který jsem recenzoval nedávno.

Víte, kdo to byl Alexandr Litviněnko? Pokud to nevíte, pak pravděpodobně vůbec nemá smysl, abyste se na tento film dívali, protože jeho tvůrci vycházejí z toho, že víte, co se objevilo v médiích, a uvádějí to na pravou míru. Pokud vám Litviněnkovo jméno nic neříká, pak nebudete tušit, co se na plátně děje, a o čem to všichni ti lidé mluví.



Já rozhodně expert na Litviněnka nejsem - vím pouze, že byl perzekuován v Rusku, emigroval do Anglie, zde zemřel na otravu radioaktivitou a je velmi pravděpodobné, že byl zavražděn ruskou tajnou službou. To je všechno. Že před téměř deseti lety vybuchly v Rusku nějaké domy na sídlišti (důležitý element filmu), to si už téměř nepamatuji, natož abych znal detaily. A při takovémto objemu znalostí jsem byl z filmu nejednou zmaten, když se filmaři letmo zmiňovali o nějakých jménech, která by mi asi měla něco říkat, ale naprosto nic mi neříkala a jakékoliv vysvětlení, co to mělo být za lidi, film neposkytl. Zvláštní také je, že tvůrci (Rusové) natočili tento film v angličtině. Jsem si stoprocentně jistý, že průměrný Američan nebo Angličan nepochopí z tohoto filmu ani minutu.

Český název je do značné míry zavádějící, protože Litviněnkovi je přímo věnována jen asi třetina filmu a zbytek se točí kolem hlubších souvislostí: Kolem toho, kdo je v Rusku ve skutečnosti u moci, jak se k té moci dostali, jak si jí udržují a tak dále. Krátká odpověď: Je to Putin a tajné služby.

Rozhodně se nedá říct, že by se tvůrce filmu Andrej Někrasov snažil o něco jako je objektivita a nestrannost. Od začátku je v jeho filmu jasné, že Litviněnko byl bezva chlapík a všechny oficiální verze Moskvy byly lži. U událostí, jako jsou například teroristické útoky na USA 11. září 2001, znám tolik téměř stoprocentně objektivních informací, že si na základě nich mohu vyvodit, že tvůrci filmu "Loose Change" jsou lháři. Jestli je lhář Andrej Někrasov, to netuším, protože se v problematice neorientuji. Ale i kdyby byla pravda jen desetina toho, o čem mluví, je to samozřejmě velmi znepokojující a měli bychom se snažit, aby na našem území co nejdřív byly ty americké rakety...

Co se týče zpracování filmu, nejde o nic výjimečného. Především považuji za objektivní chybu, že jsem se občas v informacích zcela ztrácel a jindy zase měl pocit, že mě filmaři mají za slabomyslného a snaží se mi něco velmi pochopitelného sdělovat třikrát po sobě. Někrasov se také snaží budovat v nás emoce klasickými filmovými prostředky (záběry Litviněnka a jeho šťastné rodiny), které - když už jsou v dokumentu - by měly být natočené trochu nápaditěji (viz Michael Moore).

Je důležité, aby co nejvíce lidí vědělo o věcech, o kterých je tenhle film. Rozhodně. To ale neznamená, že je tento film dobře natočeným dokumentem. Podstatně lépe jsou informace o Litviněnkovi uspořádány např. na Wikipedii.