Labyrint lží [Body of Lies] - 60%

Leonardo DiCaprio je americký tajný agent v Iráku. Russell Crowe je jeho nadřízený, který by občas chtěl řešit některé problémy jinak než DiCaprio. Oba se vydávají po stopách teroristické buňky, která začala útočit na různých místech Evropy.



Ridley Scott znovu dokazuje, jak neuvěřitelně má filmařinu na háku a jak obrovské řemeslné schopnosti má. Když z Labyrintu lží vystřihneme jakoukoliv scénu, musíme obdivovat, jak skvěle žánrově je natočená a jak dobře jsou herci vedeni - nejlepší je Mark Strong jako brutálně efektivní šéf jordánské tajné služby.

Problém je v tom, že každá z těch scén paří do jiného filmového žánru.

Labyrint lží vznikl na motivy knihy, kterou jsem nečetl, ale obávám se, že není příliš dobrá. Je to klasická špionážní story, založená na technických serepetičkách a promyšlených lžích, mluví se o nejvyšší politice, ale do toho je naplácnutá love story (mezi DiCapriem a nemocniční sestrou) a postavy se nepříjemně často chovají zcela debilně. Je to markantní obzvlášť u DiCapria, který hraje špičkového špionážního experta, má na háku psychololgii i techniku, mluví tak dobře arabsky, že se úspěšně vydává za zdejšího, ale občas udělá z čistě osobních důvodů něco, čím zcela evidentně ohrozí životy stovek a tisíců lidí (nemluvě o svém) a vztahy mezi světovými velmocemi. Jistě, Bond dělá často totéž (nebo kdokoliv z hrdinů Ludluma nebo LeCarrého). Ale Bond (nebo Bourne) se při tom nesnaží tvářit jako seriózní zamyšlení nad současnou politikou, světovým terorismem a těžkými životy tajných agentů.

Výsledek: O dost slabší varianta na Bergovo Království - to mělo patřičnou konzistenci a závěrečná akční scéna v něm byla celkem logickým (filmově logickým) vyústěním všeho předcházejícího.