Peklo s princeznou - 40%

[Z presskitu distributora] Princezna Aneta se nechce vdávat - a už vůbec ne za nešikovného prince Jeronýma ze sousední země, kterému byla jako dítě zaslíbena výměnou za vojenskou ochranu království před výbojnými nájezdy. Král Leopold by rád dceru uchránil před nechtěným sňatkem, ale nemůže porušit královský slib. Zrušení svatby by znamenalo válku s mocným vojevůdcem, králem Bedřichem. A tak Leopold vymyslí velkolepou lest: pošle sousedovi zprávu, že se o princeznu uchází sám Lucifer. Netuší ovšem, jakou lavinu nepředvídatelných okolností spustí, že vyvolá nejen hněv pekla, ale hlavně Muribany, žárlivé nevěsty samotného Lucifera...



Asi takhle: Obávám se, že pokud chcete točit klasickou pohádku s princi a princeznami, potřebujete na to buď veliký rozpočet, nebo velmi pečlivě promyšlenou stylizaci, ospravedlňující malý rozpočet (např. Princess Bride). Není dostačující opatřit si pár desítek statistů, dobové kostýmy a povolení natáčet na českých hradech a zámcích. Peklo s princeznou obsahuje desítky statistů v kostýmech a české hrady a zámky. Je ale bolestně patrné, že to jsou hrady a zámky v roce 2008, ze kterých byli na chvíli vyhnáni turisté a průvodci. Pohádkově to nepůsobí. Vlastně to působí o dost méně pohádkově, než televizní "Arabela".

Nejlepší na filmu je překvapivě Jiří Mádl, který svého prince-neplavce hraje jako normálního současného kluka (včetně slovníku). To funguje výborně. Bohužel je jediný v celém filmu, a když je na plátně současně s Terezou Voříškovou, která se snaží deklamovat jako v Pyšné princezně, tak to vyloženě bolí. Neméně bolí většina "legračních čertů" (running joke spočívá v tom, že jeden z nich vždycky začne koulet očima a vydávat zvuk "uíuíuíuíuíuí!") a většina dětských rolí.

Králové v podání Petra Nárožného a Václava Postráneckého ujdou, ale snaží se evokovat vtipný nadhled "Arabely", což je opět úplně jiný herecký styl než všichni ostatní. A to je zásadní problém Pekla s princeznou - označení "pohádka" je použitelné pro příběhy velmi rozličných žánrů a velmi rozličných vyprávěcích stylů, a u tohoto filmu se ten žánr a styl mění každých pár minut, případně sekund.

Přitom jsem byl od počátku filmu celkem příjemně překvapen! Hudba Petra Maláska byla poctivá symfonická záležitost, kamera občas prováděla osvěžující manévry, Jiří Pecha jako vodník mě bavil...

Bohužel s přibývajícími minutami šla zábavnost soustavně a neúprosně dolů. Objevovaly se nové a nové podzápletky, postavy se přestávaly chovat smysluplně a pokud měl scénář nějaký smysl, režisérovi se úspěšně dařilo ho kamuflovat. Definitivním hřebíkem do rakve je vyvrcholení příběhu, kdy se vesničani rozhodnou hrát čerty a namaskují se za ně, aniž by tušili, že se na tomtéž místě v tutéž chvíli budou vyskytovat skuteční čerti. Přitom vyjde najevo, že vesnické masky čertů vypadají náhodou úplně jako masky skutečných čertů ve filmu Peklo s princeznou (přestože nikdo z vesničanů nikdy čerta neviděl), takže přestanete chápat, kdo je čert a kdo je vesničan, maskující se za čerta. Taky jsem přemýšlel, proč se Lucifer od začátku filmu vydává za kováře Jíru a následně chce (jako kovář Jíra) hrát falešného Lucifera, ale pak mi (snad?) došlo, že to není Luciferova lest, ale že kovář Jíra shodou okolností vypadá přesně jako Lucifer a shodou okolností se vydává za Lucifera (a oba je hraje stejný herec). Přičemž žádná z postav filmu neřekne nic jako "tyvole, to je divný, že Lucifer vypadá přesně jako náš Jíra", případně "tyvole, to je divný, že ten kovář vypadá přesně jako náš Lucifer".

A čerti, kteří se úplně nejvíc ze všeho bojí vody, si ve své genialitě vybudují hlavní stan v mlýně (vodním) a posedávají na mlýnském kole...

Zázrak se tedy nekonal, ale skoro, skoro... V pár okamžicích jsem se dobře bavil a je velká škoda, že si nedali víc práce především scenárista a/nebo dramaturg.