Strážci - Watchmen [Watchmen] - 80%

Píše se rok 1985, ovšem alternativní rok 1985. USA vyhrály válku ve Vietnamu, Richard Nixon je stále prezidentem, hrozí jaderná válka mezi USA a SSSR a superhrdinové existují (byli ale nedávno postaveni mimo zákon, až na pár výjimek). Kdosi je začne zabíjet a těch pár, kteří zbyli a navzájem se znají, se snaží zjistit, kdo a proč to dělá.



Strážce - Watchmen natočil Zack Snyder (Úsvit mrtvých, 300: Bitva u Thermopyl) podle comicsu z roku 1985, který je legendární (je to např. jediný comics, který kdy byl vyznamenán cenou Hugo a jediný, který se ocitl na seznamu "nejlepší literatury století" časopisu Time). Napsal ho Alan Moore, který je znám svou nenávistí k Hollywoodu a především k hollywoodským adaptacím svých comicsů. Svůj názor na kvalitu této filmové adaptace vyjádřil už předem lakonickým: "I'll never watch this fucking thing".

Pokud comics Strážci (vyšel i česky) neznáte, pak bych ho asi nejspíše přirovnal k Úžasňákovým, kdyby nebyli animovaní a mládeži přístupní.

Strážci jsou totiž brutální. Je v nich většina krvavých a jinak nepříjemných scén z comicsu a leckdy jsou krvavější než v předloze, například včetně detailního záběru na ohlodanou nohu šestileté holčičky, o kterou se perou psi. Ve Velké Británii je film do 18 let nepřístupný (u nás do 15) a dobře bych se rozmyslel, než bych na něj vzal svého mladšího bratra / syna / jakékoliv děvče (pokus znásilnění je tam taky, včetně kopání do břicha místo předehry), a to nejen kvůli oné brutalitě, ale předevevším kvůli tomu, že Strážci se rozhodně nedají označit za "zábavný film" - pokud za "zábavný film" nepovažujete Sedm nebo Brazil.

"Strážci" (comics) jsou jsou složité vícevrstevné dílo, ve kterém děj skáče vpřed a vzad, prolíná se v něm mnoho příběhových linií a kreslené pasáže jsou hojně prokládány novinovými výstřižky, psychiatrickými vyšetřeními, deníky atd... A celé to má okolo 400 stránek, a jen velmi málo z nich se zabývá nějakou akcí! K vychutnání comicsu je téměř nezbytné, abyste ho četli vícekrát nebo každou chvíli listovali tam a zpátky a ověřovali si, zda vám to všechno do sebe správně zapadlo.

Dalším zásadním oříškem byl fakt, že comics je poplatný své době, kdy byl strach z globální jaderné války velmi reálný a vzpomínky na Nixona a Vietnam relativně čerstvé. Dnes, o čtvrt století později, to všechno samozřejmě vyznívá podstatně jinak, což Snyder zdatně podporuje výběrem dobových písní.

Zack Snyder natáčel podle scénáře Davida Haytera (který napsal scénář k X-Men a namluvil hlavní roli v sérii videoher Metal Gear Solid) a Alexe Tse, který se snažil být maximálně věrný předloze. Což ale neznamená (a nemůže znamenat) "otrocky věrný". Mnohé flashbacky jsou přeházeny nebo sloučeny do jednoho, mnohé hlášky se ozvou na jiných místech nebo z úst někoho jiného, ale v naprosté většině případů jsou to úpravy, které jsou pro film vhodnější, ne-li nezbytné. Při mnoha zásadních sekvencích je dokonale zachován "feeling" téže sekvence v comicsu a teprve při podrobném srovnání zjistíte, že je ve filmu ledacos přeházeno / zkráceno (mou oblíbenou se stala nádherná desetiminutová sekvence o zrození a životní filosofii Dr. Manhattana, doprovázená hudbou Philipa Glasse). Snyder podobně jako ve 300: Bitva u Thermopyl používá extrémně zpomalené a zrychlené záběry (často mění rychlost i několikrát během jediného záběru) a kombinuje filmové scény tak, aby vytvářely přesné citace obrázků a sekvencí z comicsu. Vypadá to krásně (respektive brutálně efektně), ale neřeší to problém "jak nacpat celou předlohu do jednoho filmu?" (i když ten film má okolo 160 minut, což je další argument pro to, aby na něj nechodili malí diváci).

Pokud se na Strážce bude dívat člověk, který comics nikdy nečetl, obávám se, že mu mnohé unikne. Například úvodní titulková sekvence (pětiminutová!) se skládá z nádherně komponovaných záběrů, které shrnují předchozí historii Strážců a jejich předchůdců Minutemanů. Každý záběr této sekvence odkazuje na něco, co zná čtenář comicsu nebo co se divák dozví později během filmu. Obávám se ale, že si většina nezasvěcených diváků nedokáže vždycky dát dohromady, že zmínka, která se ve filmu právě objevila, souvisí se záběrem, který viděli před 90 minutami v úvodních titulcích. A takových momentů je ve filmu opravdu velmi, velmi mnoho. Například (následující dva seznamy JSOU SPOILERY):

• Keeneův zákon je zmíněn jen v jedné větě a není z toho příliš jasné, že nějak souvisí s postavením maskovaných hrdinů mimo zákon
• Veidtova ochočená šelma ve filmu je, ale nikdo se ani slovem nezmíní, odkud a jak se tam vzala
• "Méně důležití" superhrdinové (Soudce v kápi, Dolarový Bill, Silueta) se sice ve filmu objeví, ale tak letmo, že nezasvěcený divák téměř nemá šanci dát si pár jejich záběrů do souvislosti s větami, ve kterých se o nich na jiném místě filmu někdo zmíní

A comicsový fanoušek, který bude vděčný za každou výše uvedenou drobnou zmínku (takových "specialitek" jsou ve filmu opravdu desítky, ne-li stovky), bude zase brblat, že některé věci ve filmu vůbec nejsou, například:

• Celý podpříběh s comicsem "Černá loď" je nepřítomen. Animovaná "Černá loď" vychází v těchto dnech jako samostatné DVD, namluvené Gerardem Butlerem. Přesto se ve filmu mihnou malý čtenář a prodavač novin z comicsu.
• Ve filmu se vůbec nedozvíme, jak skončil původní Sůva. V polovině filmu prostě zmizí a už se neobjeví
  
• Na konci filmu se nekoná žádná zmutovaná chobotnice, nýbrž trochu jiný vynález zkázy, kterým má být hozena vina na Dr. Manhattana. Výsledný efekt je ale velmi podobný, filmově lépe fungující a fanoušci ocení, že vynález má zkratku "S.Q.U.I.D.".

Herci jsou povětšinou zcela neznámí a povětšinou velmi dobří, což je naprosto nezbytné pro fungování filmu, protože jeho většina pozůstává z dialogů a scén, vyžadujících dobré herectví. Skutečným superhrdinou je pouze radioaktivní modrý Dr. Manhattan (digitálně přepracovaný Billy Crudup), který je sice všemocný, ale celé lidstvo ho tak nějak štve. Ostatní superhrdinové většinou nemají superhrdinské schopnosti (jen se umějí velmi dobře, ale pořád víceméně lidsky, prát) a jsou povětšinou tragickými postavami: Stárnou, tloustnou, plešatí a nevědí co dál s životem. Scény, které by se daly označit za "akční" (a je jich opravdu velmi málo) pak vyznívají spíš smutně, než "cool" - jsou o tom, že tihle stárnoucí chlapi a ženy jsou schopni se bavit (a sexuálně vzrušit) pouze když si navlečou legrační kostým a rozbijí někomu hubu. Je to zkrátka dekonstrukce superhrdinského mýtu, ale dekonstrukce poměrně sofistikovaná, takže se leckterý divák bude pouze divit, proč ta soulož nevypadá moc sexy a proč je ten chlapík tak tlustý (což obojí je záměr)...

Podobně jako je film Silent Hill zdaleka nejvěrnější adaptací videohry, Strážci - Watchmen jsou zdaleka nejvěrnější hranou adaptací comicsu. Pokud vezmemu v úvahu, jak obrovsky komplexní tento comics byl, pak je výsledek Snyderovy práce geniální a není mu co vytknout. To ovšem neznamená, že je geniální výsledný film. Podobně jako u Silent Hillu mi totiž připadá (ostatně stejně jako Alanu Mooreovi), že tohle prostě nešlo natočit tak, aby to bylo vynikající film a přitom to zůstalo věrné předloze. Za pár měsíců se objeví na DVD (a možná i v kinech!) režisérská verze, která má mít okolo čtyř hodin...