Baader Meinhof Komplex [Der Baader Meinhof Komplex] - 100%

Na konci 60. let minulého století založila v Západním Německu parta extrémně levicově smýšlejících lidí teroristickou skupinu Rote Armee Fraktion, která působila několik desetiletí (měla postupně tři "generace" členů). Jejími hlavními představiteli (z "první generace") byli Andreas Baader a Ulrike Meinhofová.



Netajím se s tím, že jsem měl o RAF velmi mlhavé povědomí a o to více na mě film zapůsobil. Odhalení, že ve vyspělé kapitalistické společnosti hrstka lidí provozovala téměř třicet let plnohodnotný terorismus (vraždy, únosy, pumové atentáty), a to většinou "zevnitř", pro mě bylo do značné míry překvapivé.

Největším plusem filmu je, že se snaží být co možno nejobjektivnější a nevnucovat divákovi názory tvůrců. Někdo si po zhlédnutí může myslet, že ti lidé byli nebezpeční magoři, kteří nakonec zničili sami sebe, protože už svou existenci nemohli dále psychicky unést. Někdo jiný si může myslet, že šlo o hrdiny, bojující za lepší zítřky pro celou společnost, kteří byli zákeřně zlikvidováni německým státním aparátem. Že jsou u jednoho filmu možné takto diametrálně rozdílné přístupy, to je dokladem vynikajících schopností tvůrců, a samozřejmě také herců, kteří jsou ve svých rolích neuvěřitelně reální: Nemusíme se ztotožňovat s jejich přesvědčením, ale dobře chápeme, proč oni takové přesvědčení zastávají. A většina teroristek je velmi sexy!

Režisér Uli Edel natočil v roce 1981 My děti ze stanice Zoo, pak erotický thriller s Madonnou Tělo jako důkaz a následně převážně béčkové videohlouposti. Je tudíž velmi překvapivé, že se najednou dostal k tomuto nákladnému veleprojektu a že ho natočil tak bravurně.

Nejdříve jsem váhal, jestli film ohodnotit nejlepším hodnocením, a říkal jsem si, že prostřední pasáž byla trochu zdlouhavá a že se film vlekl jako kdyby měl dvě hodiny. Pak jsem zjistil, že měl ve skutečnosti dvě a půl hodiny a že mi tudíž utekl jako voda!