El Paso - 40%

Film inspirovaný skutečnými událostmi: Romské ženě zemře manžel a ona se musí sama starat o svých sedm dětí, což není snadné. Seberou jí je a dají do ústavu, nebo nějaké dobré duše pomohou?



Shrňme si nejdříve několik neoddiskutovatelných faktů o hrdince filmu (myslím skutečně hrdinku filmu, nikoliv skutečnou ženu, podle níž byl film natočen):

• Bydlí v podnájmu a neplatí za to (ne že "má málo peněz a proto neplatí", ale nechápe koncept "Když bydlím v bytě, který mi nepatří, musím za to někomu platit").
• Nechápe koncept "Když bydlím v cizím bytě, neměla bych v něm na podlaze zapalovat oheň a dělat jiné věci, které tam jsou výslovně zakázány".
• Nechápe koncept "Pokud beru sociální dávky, musím do bytu pustit sociální pracovnici".
  
• Má pro rodinu nedostatek základních potravin, ale cigaret má vždycky dost. 
• Kohokoliv, kdo jí chce nezištně pomoci, opakovaně uráží a neřídí se jeho radami.
• Soudní obsílky a jiné doporučené dopisy bez přečtení vyhazuje.
• Její děti kradou, kouří, nechodí do školy a jsou špinavé.
• Její nejmladší syn je od narození hluchý. Sedí doma a nechodí do školy ani k doktorovi, neumí znakovou řeč.

Aniž bych jakkoliv přihlížel k etniku této ženy, jsem hluboce přesvědčen, že by neměla nikdy vychovávat žádné děti, ať  je porodila nebo ne, a uniká mi, jak by si kdokoliv mohl myslet opak. Přesto si mnoho postav ve filmu opak myslí a snaží se hrdince různými fígly pomoci, aby o děti nepřišla a tudíž "všechno dobře dopadlo". Toto je hlavní (a jediné) téma filmu a horečně jsem přemýšlel, jestli to tvůrci opravdu tak myslí, nebo je to nějaká superironie / dvojznačnost / bůhvíco - u některých postav je totiž velmi nejasně naznačováno, že to dělají z jiných důvodů. Například advokátka (Linda Rybová) v jednu chvíli tvrdí, že to dělá jenom aby pomohla své kariéře (ale nebylo mi jasné, jestli v tu chvíli nelže), zatímco jeden ze sociálních pracovníků se chová jako kdyby chtěl znásilnit hrdinčinu nejstarší dceru (na což upozorňují i ostatní postavy filmu). Přesto jsou oba tito lidé v naprosté většině filmu předstatování jako svatí, kteří se hlavní hrdince snaží pomáhat za každou cenu a proti její vůli, i když se od ní dočkávají jenom nadávek.

Hlavní roli hraje neherečka Irena Horváthová. Je to role extrémně náročná, takže když napíšu, že většinou není nechtěně vtipná, je to velká pochvala. Když se ale "dostane do role", nikdy se jí v ní nepodaří zůstat déle než pár desítek sekund. Stačí vždycky jedno divné gesto nebo věta a opět je jasné, že koukáme na někoho, kdo se snaží hrát a není dostatečně excelentní herec na to, aby takovou roli zvládl.

I ostatní herecké výkony jsou značně kolísavé a nejedna scéna, která se slibně vyvíjela, byla najednou vykolejen díky tomu, že herec udělal něco hrozně ochotnického.

O dost lépe je na tom kamera a vůbec obrazová stránka filmu. Zdeňku Tycovi se dost často daří úspěšně navodit dojem, že se díváme na dokumentární film. Tento dojem je ale bohužel většinou brzy rozbit tím, že někdo promluví...