Dvojí hra [Duplicity] - 60%

Julia Robertsová a Clive Owen hrají dva tajné agenty (původně vládní), kteří se střetnou v rámci své profese, pak v sobě naleznou zalíbení, přejdou do soukromého sektoru a připraví velký podvod na své zaměstnavatele, kterým si chtějí vydělat na klidný důchod.



Tuto mírně romantickou špionážní mírněkomedii napsal a režíroval Tony Gilroy, který režíroval Michaela Claytona a především napsal scénáře celé Bourneovy trilogie. Je vidět, že je zkušený scenárista, protože dialogy jsou opravdu velmi břitké a místy připomínají oldschoolové hašteření z filmů poloviny minulého století. Je to téměř overkill, protože často jsou nám tímto způsobem podávány informace zásadní pro děj a jsou místy tak zhuštěné, že je problém je v reálném čase nasávat.

Čímž se dostáváme k nejzásadnějšímu probému filmu: Je to celkově overkill. Na začátku je nám nastíněna nějaká situace. Po deseti minutách je nám vysvětleno, že je to vlastně všechno úplně jinak, a to se pak opakuje každých 10 až 15 minut. Když víte, že film má přes dvě hodiny, tak stačí podívat se při každém zvratu na hodinky, a pokud zbývá více než pět minut filmu, můžete si být stoprocentně jisti, že se dočkáte ještě dalších zvratů a nakonec to bude všechno úplně jinak.

Tato autorova hra s diváky pomocí neustálých zvratů a vysvětlujících flashbacků vám dojde opravdu dost záhy (nejpozději po třiceti minutách), takže následující hodinu a půl vlastně nemáte motivaci snažit se namáhat mozkové závity a pochopit, co složitého se mezi těmi dvaceti postavami děje, protože to o pár minut později stejně bude všechno úplně jinak...

Je to škoda, protože postavy mezi sebou mají slušnou chemii a leckterá osamocená scénka je působivá.