S.S.D. - Spojení nenavázáno [С.С.Д.] - 0%

Deset mladých rusů se účastní televizní reality show. Jsou odvezeni do dávno opuštěného pionýrského tábora, zde jsou zamčeni uvnitř, jsou jim vysvětlena pravidla a pak... pak začnou umírat, což komentuje strašidelný hlas z megafonů, který jim vysvětluje, že umírají podle scénářů klasických ruských strašidelných historek. Nikdo z nich netuší, že v 80. letech v tomto pionýrském táboře došlo k brutálním vraždám...



Tento slasher film je tedy kombinací Urban Legend, libovolného Pátku třináctého, Saw a nějakých vyvražďovacích béček o reality shows, jejichž jména už jsem zapomněl.

Důležité je, že to je slasher, nikoliv horor. Nebojíte se, co se stane a nepřekvapuje vás to. Pouze čekáte, kdo bude zabit jako další a jakým způsobem se to stane. A budete zklamáni, protože se žádných zajímavých způsobů smrti nedočkáte. Způsoby smrti jsou jednou z mnoha věcí, ve kterých je film nechtěně vtipný, protože ty ruské "urban legends" jsou prostě takové nějaké... ruské. Například ta o rakvi na kolečkách:

"Sedí malá holčička doma  a najednou rádio povídá: Schovej se holčičko, jede si pro tebe rakev na kolečkách - už je ve městě. Ale holčička se neschovala. A za chvíli rádio povídá: Schovej se holčičko, rakev na kolečkách už je před domem. A holčička se zase neschovala. A Rádio povídá: Schovej se, holčičko, rakev na kolečkáchuž je tady. A rakev přijela a pověsila holčičku na hák!"

Po této strašně strašidelné historce, pronášené strašně strašidelným hlasem ruského Jigsawa, dojde k tomu, že si jedna ze soutěžících odskočí na záchod, načež ji tam najdou pověšenou na háku.

Samozřejmě je problém natáhnout řádově deset smrtí na téměř dvě hodiny, takže filmaři nechají hlavní hrdiny dlouhé minuty buď naříkat "Proboha všichni umřeme" nebo ujišťovat "To bude v pohodě, všichni to přežijeme", což se celý film pravidelně střídá a tvoří to 95% všech dialogů.

Kromě toho je film občas prokládán flash-forwardy do budoucnosti, kdy se táborem prochází policisté a pátrají, přičemž jeden z nich pronese po dlouhém zamyšlení hlášku: "Pokud se to stalo před týdnem, pak máme sedm dní zpoždění".

Toto je jedna z mnoha hlášek (a situací), které jsou tak neuvěřitelně dementní, že jsou proti vůli autorů vtipné a tudíž mohu s klidným srdcem dát nula procent. Možná tomu ale trochu pomohla tlumočnice (viděl jsem film se simultánním překladem), protože některé dialogy opravdu nedávaly ani ten nejzákladnější smysl.

Je evidentní, že film nebyl úplně laciný a například střih nebo kamera je výrazně profesionálnější, než u nějakého Choking Hazardu. O to více vynikne totální tragičnost námětu, scénáře, hudby (náhodně rozmístěný ruský metal, rap a house), hereckých výkonů a režie. Tohle je ten pravý film, který má běžet v pozadí na nějakém večírku, který se ještě nestihl pořádně rozjet.

P.S: "S.S.D." v názvu znamená "Smrt sovětským dětem". Opravdu! Nechápu, proč to český distributor nepoužil jako český název.