Admirál [Адмиралъ] - 60%

"Životopisný" (s velkými uvozovkami) film o admirálu Alexandru Kolčakovi, přesněji řečeno o necelých pěti posledních letech jeho života (byl popraven v roce 1920).



V osmdesátých letech jsem se ve škole z pochopitelných důvodů o Kolčakovi moc nedozvěděl. Pokud máte stejný problém, dožeňte si rychle vzdělání zde.

Film začíná v okamžiku, kdy se Kolčak definitivně stane slavným námořním bojovníkem (a záhy je povýšen na admirála) a pak pokračuje přes bolševickou revoluci, přes jeho snahu o boj proti ní až po jeho neslavný konec. Do toho je přimontována zásadní dějová linie o osudové ženě, do které se zamiluje (přestože má manželku a dítě) a prožijí spolu osudový vztah. Nevím, jestli na tom je něco pravdy (na Wikipedii o té ženě není ani zmínka) a je to celkem jedno. Nemusíte totiž být historik na to, aby vám došlo, že Admirál není tradiční historický film.

Admirál se mi docela dost líbil, ale pravděpodobně ze zcela jiných důvodů, než tvůrci zamýšleli. Je to jedna z nejvýpravnějších (nebo aspoň z nejvýpravněji vyhlížejících) ruských produkcí a její tvůrci se zuby nehty snažili kopírovat intelektuální náročnost a audiovizuální formu spektáklů Michaela Baye (jako tematicky nejbližší se samozřejmě nabízí jeho Pearl Harbor). Více než z traileru je to patrné z tohoto sestřihu několika delších scén a z tohoto brutálního videoklipu (ta písnička naštěstí ve filmu samotném není).

To znamená, že hrdinové (úplně všichni jsou aristokrati) jsou totálně nadživotní a osudoví ("Miluji vás. Proto se s vámi nemohu již nikdy setkat. Sbohem!"), bitvy patřičně epické (spousta statistů a velmi dobré triky) a hudba kopíruje Hanse Zimmera (dokonce jsem párkrát identifikoval tóny z Pearl Harboru). Film je tudíž zábavný podobně jako nejpatetičtější Bayovy okamžiky a přitom místy trošku skřípe (například ženské sbory na soundtracku jsou trochu moc vlezlé, zpomalené záběry jsou trochu moc samoúčelné) a tím získává nádech jemné parodie.

Další zajímavost pak tkví ve scénáři. Nebyl jsem u toho, co se na počátku století v Rusku dělo, ale akceptujeme-li Wikipedii (viz odkaz výše) jako víceméně objektivní, pak je scénář filmu něco neuvěřitelného. Člověk, který byl zodpovědný za to, že "in Ekaterinburg alone more than 25,000 people were shot or tortured to death" je zde idolizován jako hrdina bez bázně a hany, který se navzdory osudu a zlým bolševikům (což jsou vesměs slintající domorodci) snaží ochránit svaté ideály carské Rusi před... zřejmě před ní samotnou, protože nakonec se proti němi postaví úplně všichni. Ve filmu není ani zmínka o tom, že by Kolčak za svého života udělal cokoliv kontroverzního nebo dokonce odsouzeníhodného. Byl to prostě jen idealista a věrný syn vlasti, kterého doba nepochopila. Což se dá koneckonců říct i o Hitlerovi, ale o něm ještě Rusové podobný film nenatočili.

Takže - nenudil jsem se. Buď jsem se bavil, nebo nevěřicně valil oči. Řekl bych, že pokud se vám líbí Angelika, markýza andělů (bez ohledu na to, z jakých důvodů!), tak se vám bude líbit i Kolčak.

P.S: Bonus za "Českou jednotku", což jsou raubíři a zrádci, kterými opovrhují úplně všichni.