Recenze: Kněžna Libuše (The Pagan Queen) - 0%

I když má dokument o Michaelu Jacksonovi premiéru až za pár týdnů, můžeme si spolu s ním už dnes říct: THIS IS IT! Americko - německo - český film Kněžna Libuše je jeden z těch vzácných filmů, který je nepodařený takovým extrémním způsobem, že je vtipnější než leckterá komedie, a tudíž vám jeho návštěvu doporučuji mnohem více, než nějaký film, kterému jsem dal 10 nebo 20 procent.



Nejdříve krátké shrnutí děje:

Vladař Krok umírá. Vládu po něm přebírá dcera Libuše. Vládne férově a nechce se vdávat. Náhodou potká Přemysla Oráče (který, zdá se, není oráč, ale pracuje v živočišné výrobě) a začne za ním pravidelně při úplňku tajně jezdit a souložit s ním. Pak za ním jezdit přestane, protože s panováním je moc starostí, a Přemysl začne místo ní souložit s Vlastou, nejlepší Libušinou kamarádkou. Pak Libuše dá na rady svých rádců a souhlasí s tím, že se vdá. Řekne poslům: "Sledujte tohoto mého koně. V poledne dojede k muži u železného stolu. On bude knížetem a mým manželem." Fikaně jim ale zatají, že toho koně dostala od Přemysla. Kůň překvapivě dojede k Přemyslu Oráčovi, který zrovna obědvá na pluhu (toto je jediná scéna, ve které se ve filmu vyskytuje pluh). Přemysl souhlasí, že se stane knížetem (Vlastě vysvětlí, že to dělá pro vlast), praští pěstí do pluhu, zařve "Aj vil růl vit ze ajron fist!", zarazí do země strom (o kterém předtím ani potom není ve filmu žádná zmínka) a odjíždí za Libuší. Libuše má vizi, že pod horami je zlato a začne ho těžit. Kazi se nelíbí, že jsou tím ničeny lesy a zvířátka v nich. Teta je goth a naštvaně všechno sleduje, jinak nic nedělá. Libuše s Přemyslem založí Prahu. Přemysl začne souložit s náhodnými ženami. Libuše začne souložit s náhodným sedlákem. Přemysl ho náhodou popraví. Z nějakého nejasného důvodu začne dívčí válka. Přemysl zajede za Vlastou a brutálně ji propíchne, čímž skončí dívčí válka. Přemysl a Libuše si udělají dítě. Libuše uvidí smrtku a proto skočí do řeky. Přemysl vysvětlí synovi, že jeho mrtvá matka není vodník a netopí lidi. Konec.



Nepamatuji si přesně, co o této problematice psal Jirásek, ale vpodstatě nevidím problém v tom, že tvůrci použili větší či menší dramatickou licenci a ztvárnili věci jinak, než je zrovna my známe. Když se ani neví, jestli Libuše někdy existovala, nedá se říct, že je nějaký aspekt jejího života ztvárněn "nesprávně". Ale samozřejmě, pokud český divák zná především tu Jiráskovui verzi, vzbudí v něm tento film údiv a pobavení. Není to tedy vysloveně chyba tvůrců, ale je to fakt. Stejně tak není chybou tvůrců, že film natáčeli u nás za účasti mnoha českých herců, ale i toto mu v očích českého diváka velmi přidává na zábavnosti.



A teď už k těm věcem, které chybami jsou:

Film byl velice laciný, vzhledem ke svému žánru. Zatímco za uváděného 1,3 milionu Euro můžete natočit slušně výpravné konverzační drama nebo romantickou komedii ze současnosti, dost těžko můžete za stejnou částku natočit epický historický příběh. Stalo se tudíž nevyhnutelné: Ve filmu to vypadá, jako kdyby celou Libušinu říši obývalo celkem asi 30 lidí a 5 koní, z nichž se nikdy nesejde víc jak 20 lidí a 3 koně najednou. Když má začít stavba dolů, nevidíme to, ale Libuše řekne "Ať začne stavba dolů". Když Libušina vojska někde bojují, nevidíme ten boj ani ta vojska, ale někdo řekne "Naše vojská svádějí těžké boje". Když se Libuše rozhodne postavit Vyšehrad, nevidíme jeho stavbu ani hotový Vyšehrad, pouze několik poskládaných pokácených stromů a dokončení Vyšehradu poznáme podle toho, že se následující interiérové scény odehrávají v trochu jiné místnosti než předchozí - většina filmu se ale odehrává v úplně normálních českých lesích, aniž by tyto byly nějak ozvláštněny kamerovým filtrem, osvětlením, nebo nedejbože dokreslovačkou.

Film je převážně konverzační záležitost a pokud dvakrát, třikrát dojde k náznakům akčních scén, je jejich kvalita hluboko pod úrovní Ať žijí rytíři a ani poměrně zručný střihač nedokáže nic udělat s faktem, že herci tak tak unesou meč v ruce a kompars je víceméně znuděn.

Celý film je v angličtině. Angličtina není mateřštinou většiny herců a většině z nich činí obrovské problémy vůbec vyslovit velmi košaté anglické věty, které mají pronášet - na herectví jim pak nezbývá čas už vůbec. Zápasí s každým slovem, mají hroznou výslovnost a sem tam řeknou hrubku. Například v následující ukázce Vlasta zcela zřetelně řekne "He, who threatens her, risk his own life in doing so" (místo správného "risks"):



Jedinou bezvýhradně kvalitní složkou filmu je symfonická hudba, která velmi nápaditě a nenásilně mísí původní motivy s Mou vlastí a hitovkami podobného stylu. To nemyslím ironicky: Hudba je opravdu výborná a rád bych měl soundtrack.

Bez ohledu na jejich anglickou výslovnost většina herců podává dost katastrofální výkony. Například Přemysl Oráč je něco jako chabá kopie Sandokana, ale obávám se, že tvůrci a herci v "Sandokanovi" na rozdíl od Knězny Libuše chápali, co natáčejí, a přizpůsobili tomu své ambice.

Kněžna Libuše připomíná laciné italské soft-core filmy, natáčené v anglickém znění v 80. letech minulého století. S tím rozdílem, že té erotiky je v ní dost málo.

Je v ní ale dost scén, které se pro mě okamžitě staly kultovními a musíte je vidět. Vybral bych aspoň tři:

• Kazi je zničená z toho, že se ničí lesy. Hladí lišku a zoufale a extrémně dramaticky pronese "A co hadi, krtek a vypelichaný sokol?".
• Přemysl Oráč není v manželství s Libuší spokojen, což je ztvárněno následující krátkou, ale přesto údernou scénou (myslím, že to dokonce byl jeden nepřerušený záběr): Rolník přichází do příbytku a volá nějakou Zoru. Vejde dovnitř. Vevnitř klečí Zora a provádí orál Přemyslu Orálovi Oráčovi. Ten se otočí (pouze hlavu) a řekne "Odejdi". Rolník odejde.
• Přemysl s Libuší stojí na pusté skále nad zákrutem řeky a rozhodnou se, že tady postaví město. Libuše se zeptá: "How shall we name this city?" V tu chvíli se náhodou objeví jakýsi chlap s polenem, který náhodou prochází přes tuto opuštěnou skálu. Přemysl se ho zeptá: "What shall you make from this piece of wood?" Chlap odpoví: "Praha - the threshold". Přemysl se zasněně podívá do dálky a řekne: "Prague..." Můžeme tedy děkovat osudu, že se naše hlavní město dnes nejmenuje třeba "Almara na špinavý prádlo".

Na tomto místě musím velmi pochválit české titulky, jejichž autorka se velmi snažila původní vážně míněné texty upravovat, aby českému divákovi připadaly co nejméně srandovní. Je to tedy schopná překladatelka, ale pokud neumíte anglicky, film pro vás ztratí mnoho ze své zábavnosti.



Na tiskovce po novinářské projekci režisér vysvětlil, že producentka filmu je "neo-pagan", neboli novopohanka. Což by znamenalo, že film měl pravděpodobně mít také duchovní poselství, což ho činí ještě o něco zábavnějším a je možné, že do České republiky přiláká nějaká zahraniční goth / emo / druid děvčata, aby splývala v jedno s naší přírodou a našimi muži. A tak to má být!

UPDATE: Mezinárodním distributorem Kněžny Libuše je společnost Uwe Bolla!