Recenze: 2012 - 60%

V roce 2009 silná sluneční erupce způsobila, že v zemském jádře zmutovala neutrina a začalo ho nadměrně ohřívat. Vědci o tom zpravili americkou vládu, ta to prozradila ostatním důležitým státům a začaly tajné přípravy na katastrofu, která měla během několika málo let přijít.

Katastrofa přišla koncem roku 2012, tedy o něco rychleji, než se čekalo. Záchranný plán není dokončen. Nikdo není připraven. V pevninách se otvírají bezedné propasti a sopky, na moři řádí tsunami, vládne chaos. Někteří lidé zjišťují, na čem že to vlastně vlády poslední tři roky pracovaly, a vydávají se za záchranou. A my sledujeme osudy různých lidí z různých společenských vrstev a konců světa, kteří mají společné pouze to, že by rádi ještě nějaký ten den přežili...



Tvůrcem filmu je Roland Emmerich, který natočil Den nezávislosti, Den poté a 10 000 Př. n. l. Emmerich je megaloman, jehož filmy s nějvětší pravděpodobností vznikají tak, že si vymyslí půl tuctu až tucet úžasných monumentálních scén a pak je narychlo nějak pospojuje. A to píšu jako člověk, kterému se moc líbil Den nezávislosti!

Ve 2012 jsou po technické stránce vynikající triky. Bohužel jich zase není až tak moc a i když se trailery snaží působit jako kdyby film byly trikové orgie, není to pravda, a v trailerech vidíte záběry ze snad úplně všech megascén filmu.

Nejdůležitější roli má John Cusack jako "normální skeptický chlapík", kterému začne docházet, že ty paranoidní kecy některých šílených konspiračních teoretiků možná jsou pravda a rozhodne se zachránit svou (ex-) rodinu. John Cusack je fajn a dokonce chvílemi působí, jako kdyby se snažil dobře hrát navzdory tomu, že ho Emmerich nutí k opaku.

Bohužel, někteří jiní herci (Woody Harrelson jako šílený konspirační teoretik, Zlatko Buric jako ruský miliardář) mají hrát komické figurky a zoufale se snaží být tak strašně "krejzy", že už nejsou vtipní, ale spíš trochu strašidelní, jako nějaké karikatury z Mars útočí! Takhle je v Emmerichově podání posunuto směrem k "německému humoru" všechno, takže ty postavy, které mají být naprosto seriózní (americký prezident Danny Glover, geniální vědec Chiwetel Ejiofor), jsou jenom "normálně krejzy". Doopravdy seriózně nepůsobí ve filmu nikdo a obávám se, že Emmerich to doteď neví.

Všechny tyto problémy ale blednou ve chvíli, kdy se začneme zabývat scénářem. Odvážím se tvrdit, že bych dějovou kostru tohoto filmu včetně většiny drobných podzápletek a vtipných point bez problémů vymyslel a sepsal za dvě-tři hodiny. Nikoliv proto, že bych se považoval za tak dobrého scenáristu, ale proto, že by to dle mého mínění jakýkoliv patnáctiletý hoch, který viděl v životě aspoň 30 filmů, dokázal za jedno odpoledne (tedy za trochu déle než já).

Nevadí mi ani tak vědecké nelogičnosti (bleskově putující kontinenty, zmutovaná neutrina) jako spíš předvídatelnost toho všeho. Pokud jste sledovali trailery a oficiálně zveřejněné ukázky z filmu a znáte předchozí Emmerichovy eposy, tak znáte všechny hlavní dějové zápletky, znáte většinu akčních a trikových scén, znáte "překvapivou pointu" a můžete docela slušně odhadnout, jak film skončí (a budete mít pravdu).

Dokonce jsem ochoten smířit se i s prohřešky proti elementární logice: Například jde o projekt na záchranu lidstva před zkázou, o jehož existenci musí nutně vědět minimálně několik desítek tisíc lidí po celém světě, včetně nekvalifikovaných dělňasů a jejich rodin, a přesto se ho daří udržet v tajnosti i když začnou mizet města z povrchu zemského. Jsem ochoten se s tím smířit, protože - nezapomeňte - se mi moc líbil Den nezávislosti, kde se prostě rozhodli zavirovat mimozemský počítač, tak si sedli a udělali to. Rozdíl je ale v tom, že ve Dni nezávislosti jsem fakt nečekal, že se bude zavirovávat mimozemský počítač, a ocenil jsem, že byl Emmerich natolik na tripu, že si něco takového dovolil. Ve filmu 2012 je to obráceně: Nesmysly vznikají samy od sebe díky lajdáckému smontování nesourodých "efektních" scén a dějových podlinek, a Emmerich je líný je jakkoliv řešit.

A kromě toho... ZMUTOVANÁ NEUTRINA!

Nevadí mi také nesmysly typu "auto projíždí deset minut bortícím se městem, něco soustavně vybuchuje několik metrů vedle něj, a všichni uvnitř to ve zdraví přežijí" nebo "nejbezpečněji se z letadla letícího nízko nad ledovcem vyskakuje v autě", protože takové nesmysly k tomuto žánru neodmyslitelně patří. Jenom vás musím ujistit, že díky až cartoonové přehnanosti akčních scén jim chybí jakákoliv emocionální hloubka nebo napětí a například posledních pět minut Proroctví je neskonale emocionálně opravdovějších než dvě a půl hodiny 2012. Téměř nikdy v průběhu 2012 si neřeknete "no jo, takhle nějak by se lidi mohli opravdu chovat, kdyby se blížil konec světa".

Za zmínku ještě stojí, že celá ta mystická provázanost s mayským kalendářem je pro děj filmu naprosto nedůležitá a je odbyta asi dvěma větami ve stylu "no to je ale zajímavá náhoda". Ve skutečnosti totiž ZMUTOVANÁ NEUTRINA!

Přes to všechno je 2012 docela zábavný film. Rozhodně je zábavnější než Den poté, z toho prostého důvodu, že bortící se kontinenty jsou inherentně zábavnější než rychle přicházející zima.

Nejzajímavější námět k zamyšlení je ale následující fakt: Zástupy talentovaných výtvarníků, architektů a trikových expertů použily své nezanedbatelné schopnosti k tomu, aby se za pár set tisíc milionů dolarů na filmovém plátně zhmotnily představy, které by patnáctileté děcko vymyslelo za jedno odpoledne. Only in Hollywood...