Recenze: Ctihodný občan [Law Abiding Citizen] - 50%

(Neděste se, že vám vykládám celý film - následující odstavce popisují opravdu jen prvních pár minut)

Clyde (Gerard Butler) je milující manžel a otec. Jednoho dne k němu vtrhnou dva průměrní náhodní zlodějíčci, okradou ho a zabijí mu rodinu. Brzy jsou polapeni, ale u soudu nejsou úplně stoprocentní důkazy, takže se advokát Nick Rice (Jamie Foxx) rozhodne "dohodnout se" s obhajobou tak, že jeden z vrahů dostane svobodu za to, že bude svědčit proti druhému (a ten dostane trest smrti). Clyde je zděšen, jak je něco takového možné. Vždyť jsou to oba vrazi!

O deset let později...

Vrah má být konečně popraven, ale poprava se nějak nepovede a on zemře ve strašných bolestech. V ještě strašnějších bolestech zemře druhý z vrahů. Záhy Rice zjistí, že oba zabil Clyde. Clyde je uvězněn a zcela otevřeně Riceovi oznámí: "Zabil jsem je a zabiju i spoustu dalších, kteří měli něco společného s tím případem. A nezastaví mě takové drobnost jako skutečnost, že jsem ve vězení."



Inu, celkem hezky rozehráno to je. Záhy vyjde najevo, že Clyde kdysi pracoval pro tajné služby, byl expert na náročné "likvidace lidí na dálku" a posledních 10 let života věnoval přípravě své strašné pomsty.

A je věru dobře připraven, protože brutálními způsoby umírají další a další soudci a právníci, zatímco Clyde sedí ve vězení a dělá si ze všech legraci!

Ctihodný občan začíná zajímavě a napínavě. Jako diváci soucítíme vpodstatě s oběma hrdiny a netušíme, jak se bude film vyvíjet dál. Ledacos, co je ve filmu řečeno, je zajímavým námětem k zamyšlení nad tím, jak funguje právo a pořádek, zločin a trest, Starsky a Hutch atd...

Navíc režisér F. Gary Gray (Osamělý mstitel, Vyjednavač) zručně pracuje s kamerou a střihem a nabízí nám zajímavě snímané exteriéry Filadelfie a okolí, které jsou příjemnou alternativou k Los Angeles a New Yorku.

Bohužel, někdy po polovině začíná být děj absurdnější a absurdnější, až v poslední třetině zcela vykolejí a film totálně pohřbí sám sebe.

Nevyžaduji nutně, aby thrillery byly logické. Většina Hitchcockových thrillerů logická nebyla. Ale pokud opatrně rozehrávám psychologickou hru dvou inteligetních protivníků s nejasnou morálkou, nemůžu z toho najednou udělat něco jako Oko dravce (které se mi moc líbilo, protože bylo konzistentně šílené od začátku do konce).

Ve Ctihodném občanovovi se totiž ukáže (to pořád není spoiler, nebojte se), že Clyde je nejen lepší psycholog než celá CRS ve Hře, má větší zdroje než FBI a CIA dohromady, a navíc ještě nadpřirozené štěstí, které bere jako samozřejmost - například jeho "dokonale promyšlený geniální plán" počítá s tím, že si (a to je možná trochu spoiler) na nejpřísněji střežené samotce ve vězení nikdo nevšimne, že jim na dvě hodiny zmizel z cely vězeň. V posledních minutách to dojde až k takovému absurdnu, že bych se nedivil, kdybychom se nakonec dozvěděli, že Clyde tajně nahradil prezidenta USA jeho robotickým dvojníkem, ale Rice na něj vyzrál tím, že tohoto prezidenta nahradil jiným - hodným - robotickým dvojníkem, kterého přes noc sestrojil, protože se před 20 lety zajímal o loutkové divadlo.

Což je - opět - něco, u čeho bych se možná dobře bavil v Oku dravce, ale nikoliv u tohoto filmu, jemuž jsem v první polovině věnoval svou pozornost a zajímala mě motivace a rozpoložení jeho postav. Filmaři se měli rozhodnout, kterou z těch dvou polovin měli z filmu zcela eliminovat. Já bych se přimlouval za tu druhou.