Recenze: Oko ve zdi - 20%

Po dlouhém bolestném zrodu (pracovalo se na něm prý přes dva roky) se do kin konečně dostává celovečerní debut Miloše J. Kohouta, thriller podle povídky Ivy Hercíkové, kterou prý před mnoha desetiletími chtěl zfilmovat sám Hitchcock.



(Pozor: Tato recenze obsahuje spoilery, které postupně nabírají na intenzitě!)

Nemám nic proti thrillerům s absurdními zvraty. Dokonce bych řekl, že jim až nekriticky nadržuji. Docela se mi líbil třeba Dokonalý únik (recenze záhy), Femme Fatale (ve kterém hrdinka na konci zjistí, že se jí to všechno zdálo) a dokonce i Shattered (ve kterém hlavní hrdina na konci filmu najde svou vlastní mrtvolu, čímž zjistí, že on není on, ale někdo jiný po ztrátě paměti a plastické operaci).

Je nabíledni, že v podobných filmech musí být nakonec odhalena skutečnost a divák musí být šokován tím, jak to tedy doopravdy je. To ale nestačí! Tomu odhalení musí předcházet film, který je nějakým způsobem napínavý nebo zábavný ať už pravdu vytušíme nebo ne. Bohužel, Oko ve zdi není napínavé a zábavné je pouze nechtěně.

Do rozestavěného domu uprostřed lesa přijíždějí dva milenci: Karel Roden a Catherine Flemmingová. Ona má manžela, kterému se chystá být nevěrná. Jak se později dozvíme, jedná se o dům patřící jejímu manželovi, což Roden zpočátku netuší.

Nedaleko domu (pravděpodobně, protože k němu bez problémů dojde pěšky) bydlí v chatrči jakýsi dědek (Jürgen Prochnow) s babkou (Soňa Valentová). Dědek to evidentně nemá v hlavě v pořádku, babce střídavě nadává a ignoruje ji. Jakmile milenci vlezou do domu, zamkne je ve (velké) koupelně a pak je průběžně pozoruje dírami ve zdi, aniž by s nimi nějak komunikoval.

Milence (a také diváka) pochopitelně nejdříve napadne, že je uvnitř zavřel žárlivý manžel. To ale Flemmingová vehementně vyvrací, protože "manžel je v cizině". Milenci tedy posedávají / polehávají v koupelně, občas hystericky mlátí do dveří a malého okénka, pak se pokusí napustit koupelnu vodou a vyplavit dědkovi dům, mezitím si povídají o smyslu života a vesmíru.

Dědek mezitím vrtá další a další sledovací dírky, strašidelně při tom dýchá, pak jim dovnitř strčí papírek s nápisem "Only one can survive!", ale následně tento svůj lišácký sawovský nápad nijak nerozvine, napustí jim dovnitř nějaký plyn, takže milenci omdlí a dědek je vytáhne ven a sváže. To celé se odehrává v průběhu dvou dnů, během kterých dědek křičí na babku čím dál víc, zatímco ona pořád chce, aby jí odpustil nějakou starou nevěru.

Právě jsem vám popsal 90 procent filmu, který je hrozně zdlouhavý, poměrně slušně nasnímaný, ale velmi špatně zrežírovaný a nadabovaný (natáčel se původně v angličtině a české hlášky Prochnowa - jako "Tak takhle ti to dělal!" při pohledu na babku hnětoucí těsto - by měly šanci stát se kultovními, kdyby na tento film lidé náhodou chodili).

Nezmínil jsem se ještě o tom, že v rámci filmu uvidíme podstatnou část Kohoutova předchozího krátkého filmu Sen (také s Rodenem), který má symbolizovat jeho (Rodenovo) horečnaté blouznění a sny. Jde o opravdu originální šetření penězi! Další šetření penězi spočívá v tom, že hudba není původní (je koupená a strašně připomíná Základní instinkt).

No a poté, co se skoro 90 minut koukáme na to málo, co jsem popsal výše, dojde k neuvěřitelnému odhalení, o které se s vámi nemohu nepodělit: Zjistíme, že bába byla skutečně dědkovi někdy před 15 lety nevěrná, dědek jí na to přišel, zastřelil jejího milence a zakopal ho. Všechno, co se odehrávalo v koupelně, tudíž byly pouze dědkovy představy, ve kterých si vizualizoval, jak si před patnácti lety jeho žena (tj. bába zamlada) povídala se svým milencem (Rodenem)!

Za zmínku stojí, že (aspoň tak jsem to pochopil z ne úplně srozumitelného flashbacku) dědek před lety zabil Rodena poté, co ho se svou manželkou načapal v nějakém úplně jiném domě, nikoho tehdy nikam nezamykal a na nikoho se nedíval dírami ve zdi. Prostě na ně vlítl a Rodena zabil. Takže celých 90 minut Rodena a Flemmingové v koupelně bylo pouze dědkovou neurovizualizací na téma "Co by se asi tak stalo, kdybych před 15 lety toho Rodena nezastřelil a místo toho je oba zamkl v koupelně a dělal jim psychoteror, LOL, jsem to ale Jigsaw!"

Ještě jsem zapomněl dodat, že nakonec dědek babku zabije taky (mrtvola sice evidentně i po smrti má tep, ale to je spíš problém herečky, nikoliv dramatický záměr) a zakope.

Upřímně řečeno, v této podobě by Oko ve zdi bylo asi nudné i kdyby šlo o dvacetiminutovou epizodu televizních Příběhů ze záhrobí nebo něčeho podobného. Je pravda, že závěr je dosti netradiční a tvůrci ho mohou použít jako alibi: "My jsme nenatočili kreténský film, to jenom tak vypadalo, protože to byly povětšinou vize kreténského dědka". Mají pravdu a proto zvyšuji hodnocení z 10% na 20%...

Bylo by ale dost dobré natočit horor o tom, jak duch Alfreda Hitchocka zjistí, že je mu tento film dedikován a za to přijde všechny jeho tvůrce zabít.