Recenze: Pamětnice - 30%

Asi dvacet důchodců ve věku okolo 80 let se má sejít na třídním srazu svého gymnázia - po šedesáti letech!



Film Pamětnice má opravdu originální genezi. Ani ne pětadvacetiletý (!!) Tomáš Magnusek, spisovatel a humanitární pracovník, se rozhodl napsat scénář, který by dal příležitost slavným českým hercům, na které se v dnešních filmech již nemyslí. Scénář napsal, film také produkoval z vlastní kapsy a hraje v něm hlavní nedůchodcovskou roli! Obdivuhodný záměr a odhodlání.

Bohužel, Tomáš Magnusek je velmi chudý producent, velmi špatný filmový herec a ne o mnoho lepší scenárista. Ale po pořádku:

Přestože nejsem bůhvíjaký fanoušek filmů pro pamětníky, mám v sobě zakořeněnu jakousi úctu ke starší herecké generaci (byť rozhodně nemám přehled v tom, jak přesně se která z těch legend jmenuje a které z nich ještě neumřely). Doufal jsem v něco jako byly třeba filmy Dej si pohov, kámoši, t.j. ve film, ve kterém herecké legendy dostanou načrtnutu nějakou situaci a pak je jim necháno volné pole, aby improvizovaly a bavily diváka.

Takový film nemusí být nijak extrémně drahý. Ale pokud je většina tvůrců producentovi kamarádi, kteří pracují na svém prvním filmu v životě (což on sám na tiskovce řekl), je velká šance že to bude film degradovat pod hranici koukatelnosti, což v nejedné scéně děje. Nepamatuji si, že bych si někdy v posledních letech všiml, že má nějaký film vyloženě blbý střih, ale v Pamětnici se mnohokrát stane, že dva okamžitě po sobě následující záběry na sebe nenavazují, někdo začne na nějakou repliku reagovat dříve, než je vyřčena apod.

Podobně hrozná je hudba, která není vyloženě špatně složená, ale je jí málo, takže se pořád opakují asi tři stejné motivy a především je neuvěřitelně špatně zasazena do scén: Pořád znovu a znovu docházelo k tomu, že v rámci nějakého dialogu byla nějaká hláška pointována tím, že se na soundtracku místo ticha najednou ozval jeden nebo dva osamocené tóny (veselé nebo smutné, podle potřeby).

Mnoho problémů je také s kamerou a zvukem, ale ty nejsou tak křiklavé, nebo jsme na ně aspoň už rámcově zvyklí z mnoha jiných nepodařených českých filmů.

Scénář a režie nejsou vyloženě hrozné (především jméno režiséra Vlada Štancela ve me mně po Mezi námi přáteli vzbuzovalo obavy), ale rozhodně nejsou dobré a zabíjejí i takové potenciálně vtipné scény jako "Mladý rom přijede přiveze na sraz svého starého dědečka na vozíku, na ulici se potká s mladým skinheadem, tlačícím na vozíku Zdeňka Srstku a dědečkové se začnou kamarádsky vítat, zatímco si v pozadí vnuci začnou dávat přes hubu."

"Stará garda" ukazuje svůj talent, i když jsou na tom mnozí z nich zdravotně viditelně velmi špatně. Je ale smutné sledovat, jak se snaží díky svému talentu být vtipní navzdory špatné režii a každou chvíli drhnoucímu scénáři. Kapitolou samou pro sebe je pak několik brutálně špatných neherců, objevujících se v mnoha vedlejších (naštěstí) rolích.

Malou hereckou roličku má v Pamětnici také Jiří Krejčík, režisér Božské Emy a mnoha jiných zásadních filmů, kterému je přes devadesát, má problém se pohybovat bez hole a přesto je na něm vidět, že má stále jasno. A právě on měl v rámci tiskovky krátký projev, který výstižně shrnuje všechno dobré a špatné na tomto filmu a dal by se shrnout větou "Je hezké, že jsme my staří dostali tuto šanci, jen škoda, že film je tak špatný a já se k němu dostal tak pozdě, že už jsem s tím nemohl nic dělat".



Takže, byl dobrý nápad natočit tento film. Ale jeho realizace je strašlivá, protože kvalita filmu je bohužel něco víc než součet talentu jeho herců. Kdyby byl výsledek zadarmo legálně nabízený na internetu, určitě bych ho jako zajímavou kuriozitu všem doporučil, ale pokud je nabízen jako zboží, za jehož zhlédnutí mám zaplatit 150 Kč nebo víc a chodit kvůli tomu do kina, pak jde o zboží vysoce nekvalitní.

A na závěr ještě jedna veselá historka z natáčení:



Odvážím se tvrdit, že kdyby hypoteticky existoval "film o filmu Pamětnice" nebo dokument "herci z Pamětnice sedí u stolu a 90 minut si náhodně povídají o svých životních zážitcích", výsledek by byl asi desetkrát zábavnější než film Pamětnice. A není to rozhodně jenom tím, že producent měl málo peněz. S těmi třiceti procenty opravdu přimhuřuji obě oči...

P.S: Několik členů "staré gardy" při tiskovce otevřeně nadávalo na producenty filmu Hodinu nevíš, kteří jim prý dodnes nezaplatili honorář.