Starý Ebenezer Vydřigroš (v originále Ebenezer Scrooge) je hamižný mrzout, který žije jen pro peníze. O vánoční noci ho navštíví tři duchové, kteří mu připomenou, jaké vánoce prožíval dřív, jaké prožívá teď a jaké bude prožívat, pokud se nezmění.
Vánoční koleda Roberta Zemeckise je novou adaptací novely Charlese Dickense, která je v anglofonních zemích extrémně populární a dočkala se desítek filmových verzí, včetně některých velmi bizarních:
Vybrat si Vánoční koledu jako další námět pro 3D počítačové zpracování byl od Zemeckise výborný nápad. Vzhledem k tomu, že většina filmu jsou halucinace a přeludy, a i ten každodenní Londýn je spíše pohádkový než historický, mírná CGI "nereálnost" je pro tuto látku velmi vhodná.
Výtvarná podoba filmu velmi věrně kopíruje dřevořezy Johna Leecha z prvního vydání z roku 1843. Zpočátku se mi líbila příjemná strašidelnost filmu a posléze jsem byl příjemně překvapen, že Zemeckis (také autor scénáře) přitlačí na pilu ještě mnohem víc a film je značně strašidelný i slzopudný, rozhodně ne vhodný pro děti mladší 10 let. Což celkem odpovídá Dickensově předloze, která byla v průběhu desetiletí vykastrována jinými adaptacemi. Samozřejmě to nemohu nijak dokázat, ale myslím si, že by se Zemeckisova verze Charlesi Dickensovi líbila. Je dokonce tak retro a seriózní, že se dle mého názoru nebude líbit spoustě dnešních diváků, kteří očekávají (na základě prolhaných trailerů) "příjemnou vánoční zábavu".
Hlavní klíč k úspěchu tkví ale v osobě Jima Carreyho. Technika 3D capture totiž vyžaduje, aby herci přeháněli svou mimiku, a to neumí nikdo lépe než gumový Carrey. Jeho Scrooge vypadá patřičně karikovaně, ale přitom se v něm odráží lidský herecký výkon. Z tohoto bohužel vyplývá i jeden z mála nedostatků filmu: Pokud má nějaká postava vypadat jako normální, nekarikovaný člověk, její obličej většinou působí podivně mrtvě a roboticky, až strašidelně. Netuším, proč to ve Vánoční koledě nefunguje, zatímco téměř před rokem to v Benjaminu Buttonovi fungovalo bezchybně...
Jediná má další výtka spočívá v tom, že je velmi, velmi patrné, kdy jsou pohyby postav motion-capture a kdy jde o ruční animaci. Pokud se to mění v průběhu jednoho záběru, je to rušivé. Opravdu by neškodilo, kdyby na ruční animaci Zemeckis najal nějaké profíky od Pixaru.
A jako dospělý divák bych také ocenil trochu méně těch šílených 3D jízd a letů nad Londýnem.
František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.
Pane Fuka, Vy jste četl předlohu nebo jste si jenom někde přečetl, že to je věrná adaptace?
OdpovědětVymazatCetl predlohu.
OdpovědětVymazatAnonym:
OdpovědětVymazat5. pad : Fuko
Dovolil bych si upozornit na překlep: první vydání určitě NEVYŠLO v roce 1943, ale o sto let dříve.
OdpovědětVymazatJá tenhle příběh znám jenom z verze s Černou Zmijí. A asi u toho zůstanu.
OdpovědětVymazatTy obliceje nejsou animovane o moc lepe, nez ve Final Fantasy z roku 2001. Polar Express byl primo ucebnicovou ukazkou "uncanny valley" a Beowulf na tom nebyl o moc lepe. Tady to diky stylizaci tolik nebije do oci, ale i tak neni videt zadny vyrazny pokrok za poslednich 9 let. Celkem smutne. Cekal jsem ze me konecne presvedci James Cameron v Avatarovi, ze to jde udelat lepe, ale ten se take radeji vyhnul realistickym lidskym oblicejum. Takze zatim nejlepe rozanimovanym humanoidnim oblicejem zustava Gollum. Smutne.
OdpovědětVymazatNo zrovna Glum je - co se "humanoidnosti" obličeje týče - zhruba na úrovni Na'vi :-)
OdpovědětVymazatOsmiletému synovi se to líbilo, bál se jen asi na dvou místech. Mně se to líbilo velmi, ale sám bych na to nešel...
OdpovědětVymazatA to mi přijde jako největší slabina: Není jasné, kdo je cílová skupina filmu. Pro děti je to strašidelné, pro dospělé je to "jen" dětská pohádka a pro puberťáky tam chybí sex.
Ze všeho nejvíc mi to tím připomnělo některé pohádky od Herze.
Fuka je dospělý divák? Od kdy?
OdpovědětVymazatZa sebe musím říct, že mě vzhled ani animace také příliš neuchvátily. (Ovšem soudím pouze z traileru.)
OdpovědětVymazatK Benjaminu Buttonovi to má velmi, velmi daleko.
Rozdil mezi Scroogem a bedlejsimi postavami je jednoduse vysvetlitelny. Penize, venovat stejnou peci vedlejsim postavam jako Scroogovi by neumerne prodrazilo uz tak drahy film. Animaci obliceju v Avatarovi povazuji za dokonalou. Rozdil proti Zemeckisovym filmum je v pokrocilejsi technologii.
OdpovědětVymazatZatimco Zemeckis pouziva cidla prilepana na herce, Cameron pouziva technologii, kdy se tvar snima kamerou a software prewede pohyb z kamery na model. Tj, vcetne oci, na ktere cidla nedate a tim mizi neblahy efekt mrtvych oci.
Na webu lze videt ukazku, u cloveka nerozeznate rozdil mezi puvodnim zaznamem z kamery a rozpohybovanym modelem obliceje.
Zatimco Zemeckis pouziva cidla prilepana na herce, Cameron pouziva technologii, kdy se tvar snima kamerou a software prewede pohyb z kamery na model.
OdpovědětVymazatImage Metrics hadam? Ale ani to nezaruci dobry vysledek. To je jenom nastroj...
Ano, Image Metrics.
OdpovědětVymazatOno, jak se to bere. Naprosto verohodny model cloveka ovlivnuje vice faktoru, nejen kvalita animace, ale i modelu, nasviceni apod.
Podle meho nazoru je kvalita Image Metrics dobra, u videa v nizkem rozliseni nedokazu rozpoznat ze model neni clovek. Video ve vysokem rozliseni jsem nevidel.
A je to o penezich, proc by Cameron animoval lidi, kdyz vyresit problemy s klicovanim je daleko levnejsi, nez resit problemy s fotorealistickou CGI lidskych modelu, (predpokladam, ze by mu nestacila kvalita ala Polar Express)
A je to o penezich, proc by Cameron animoval lidi, kdyz vyresit problemy s klicovanim je daleko levnejsi, nez resit problemy s fotorealistickou CGI lidskych modelu
OdpovědětVymazatRozhodne nejen o penezich. Ono natocit to kompletne CG zase nestoji o moc vic. Ale o kolik by vypadal treba takovy Beowulf lepe, pokud by ho Zemeckis natocil stejnym zpusobem, jako bylo treba 300. Zivi herci, temer kompletne digitalni vsechno ostatni.
1) "Výtvarná podoba filmu velmi věrně kopíruje dřevořezy Johna Leecha z prvního vydání z roku 1843." Kopíruje velmi vzdáleně (celkem jich je pouze osm), pro srovnání viz: http://www.gutenberg.org/etext/46
OdpovědětVymazat2) "Což celkem odpovídá Dickensově předloze, která byla v průběhu desetiletí vykastrována jinými adaptacemi." Nelze souhlasit, struktura povídky je jasně daná a v tom se většina adaptací moc neliší, jedině snad důrazem na sociální hodnoty, míru "strašení" či ve prospěch komiky, např. interpretace Alistaira Sima či Alberta Finney.
Byl jsem v Brně na 3D verzi a viditelné přechody mezi plně počítačovou a snímanou animací jsem nepoznal. Každopádně se mi Koleda hodně líbila, je to konečně zábavný "realistický" animák.
OdpovědětVymazatByl jsem na Vanocni kolede vcera v prazskem Imaxu. To, ze jde v podstate o strasidelny film si uvedomuje malokdo z rodicu o cemz svedci hlas maleho kluka behem predstaveni, kdy se pri prvni setkani s duchem rozbrecel, tatinkovi rikal "ja chci k mamince" a kdyz o neco pozdeji "tati, me se klepou nohy". Pak uz jen s tatinkem odchazeli z kina....
OdpovědětVymazat