Recenze: Fame - Cesta za slávou [Fame] - 30%

Remake slavného muzikálu Alana Parkera z roku 1980.



Nová verze se odehrává v současnosti, její hrdinové se jmenují jinak, ale jinak kopíruje (nebo aspoň by měla kopírovat) scénář originálu. Spousta mladých studentů je přijata na různé obory konzervatoře a my sledujeme průřez jejich studiem, až do závěrečného školního megavystoupení.

Původní verzi Fame jsem viděl až po roce 1989, když byla uvedena do našich kin. Tudíž v tu chvíli už její hudba a móda nebyla úplně "aktuální". Přesto se mi docela dost líbila. Ne kvůli písničkám, ale hlavně kvůli energii, kterou v sobě měl film i jeho představitelé, a která vypadala skutečně a živočišně. V tomto ohledu (a nejen v tom) je nová verze něco úplně jiného: Jsou v ní "osekány" všechny "ostré hrany" a celý film je - nevím jak to říct jinak - "sanitizován", aby nikoho neurážel a mohli se na něj bez zvýšeného krevního tlaku dívat malá děcka i důchodci.

Nejen fádní scénář, ale i nevýrazné herecké výkony (aspoň v případě dorostu) přispívají k tomu, že všechny mládežnické trable působí klišovitě. Ovšem nikoliv "roztomile klišovitě", nýbrž takovým tím způsobem z "Beverly Hills 90210", kterému se nesměju, nýbrž vysmívám. To je ještě podtrženo faktem, že většinu děcek (kterým má na začátku filmu být necelých 15 let!) hrají podstatně starší herci, povětšinou klony Vanesy Hudgensové, Ashtona Kutchera a podobných prefabrikovaných monster.

Díky tomu všemu je hrozně ubíjející vydržet všechny ty dlouhé a veskrze falešné dialogy (film má přes 100 minut) a těšit se, až konečně bude aspoň nějaké to taneční číslo nebo song. Bohužel, písničky byly (aspon pro mě) zcela zapomenutelné, neřku-li otravné. Ale jak říkám, to je subjektivní a filmaři asi mají dobře spočítáno, že tohle dnešní divák chce slyšet...

Nechápejte mě špatně. Nová Fame není totálně opovrženíhodná záležitost. Je například o trochu lepší než třetí Muzikál ze střední (ale horší než první). Na originál z roku 1980 ovšem nemá ani náhodou.