Recenze: O kapitalismu s láskou [Capitalism: A Love Story] - 60%

(Oficiální text distributora) Prostřednictvím filmu O kapitalismu s láskou se Michael Moore vrací k tématu, který se objevuje v celé jeho kariéře: ničivý dopad dominance velkých korporací na každodenní život člověka. Ale v tomto případě je viník mnohem větší než byl General Motors a scéna zločinu je mnohem rozsáhlejší než je Flint v Michiganu. S humorem a bez úcty klade nepříjemnou otázku na cenu, kterou Amerika platí za svou lásku ke kapitalismu. Nachází klasické zaběhnuté symptomy lásky: klam, zneužívání a zradu. A 14 000 zrušených pracovních míst každý den. Film O kapitalismu s láskou Michaela Moorea naléhavě hledá odpověď na otázku: Kdo jsme a proč se chováme tak, jak se chováme?

Film začíná srovnáním současné americké společnosti s Římským impériem v době jeho úpadku. Různé reality show a zápasy ve wrestlingu, stejně jako kdysi římské „chléb a hry", mají odvést pozornost a umlčet davy, jejichž jediným úkolem je pracovat a mlčet.

Michael Moore cituje profesora missourijské univerzity Billa Blacka, autora bestselleru z roku 2005 nazvaného Nejlepší způsob, jak vykrást banku, je vlastnit ji: „Jsou to lobbisté, kterým my všichni platíme mzdu." Další z pilířů, na kterých Moore svou polemiku staví je kongresmanka z Ohia Marcy Kapturová, která události posledních dvanácti měsíců bez obalu označuje za „finanční státní převrat"...

Moore za současný stav viní všechny, Reaganem počínaje a Bushem konče, a přitom diváka provádí počínaje bahnem pojišťovacích podvodů přes Wall Street až na trh s finančními deriváty, který je „tak zlovolně nesrozumitelný, že ani experti nedokáží vysvětlit, jakým způsobem funguje".... A Moore se marně ptá: „Kde jsou naše peníze?"

Oficiální propaganda lidem vtloukla do hlav, že kapitalismus je dobré zřízení poskytující tak velkou svobodu, že nakonec všichni mají šanci zbohatnout. Moore poukazuje na to, že největším zločinem je právě samotný kapitalismus, který umožňuje plnit kapsy několika málo vyvoleným na úkor všech ostatních...



Dokumentární film je definován jako "film, který dokumentuje realitu". V tomto smyslu si dovoluji vyjádřit pochybnosti o tom, zda je O kapitalismu s láskou ještě dokument, když jeho podstatná část sestává ze scének, jako je ta z traileru, kdy se Moore pokouší zatknout šéfy bankovních korporací nebo z nich vymoci peníze pro "obyčejný americký lid". Můžete namítnout, že i tyto scénky "dokumentují realitu", protože v reálu skutečně Moore s tím megafonem před bankou stál. Na to já mohu namítnout, že v takovém případě i Transformers dokumentují realitu toho, jako Shia LaBeouf pobíhá mezi pyrotechnikou...

Mooreovy "dokumenty" odjakživa intenzivně používaly podpásové metody argumentace, ale O kapitalismu s láskou už v tomto ohledu zachází tak daleko, že následně odmítám věřit čemukoliv, co je v tomto filmu prezentováno jako skutečnost. Což je škoda, protože jde o zajímavá témata a ledacos z toho jistě pravda je...

Například máme soucítit s lidmi, kteří díky uzavření lichvářské hypotéky jsou následněně vyháněni ze svých domovů, což je opakovaně popisováno jako "byli okradeni o svůj dům". Ne, nebyli. Dostali za něj tu hypotéku, kterou nějakým způsobem utratili, a kterou mají splácet způsobem, jaký svobodně podepsali. Že si pořádně nepřečetli smlouvu a neodhadli rizika s hypotékou spojená, to je jejich problém. Druhá otázka je, zda banky úmyslně lidi matou a využívají jejich hlouposti, ale tomuto problému se Moore nijak nevěnuje. Je totiž mnohem jednodušší říct: "Banky jsou zlé, vyhánějí lidi z jejich domovů, což umožnil kapitalismus, fuj".

Stejně tak se Moore pohoršuje nad tím, že některé americké firmy uzavřely životní pojistky svým zaměstnancům, tyto pojistky pak platí a pokud zaměstnanec zemře, dostanou zaplaceno. Moore se pohoršuje nad tím, že se někdo odváží vydělávat na smrti někoho jiného a že z této pojistky nedají ani halíř pozůstalým. Ale... proč by měli? Opravdu to vypadá, že Moore by byl nejradši, kdyby všichni dostali rozkaz být ke všem hodní a všechno bylo zadarmo, podle potřeb a podle schopností.

Na rozdíl od svých předchozích filmů nebo magořin typu Loose Change Moore tentokrát pouze "nepíchá do vosího hnízda" a neříká "všechno je v nepořádku", ale nabízí jasně formulovaný názor: Kapitalismus je prohnilé zřízení a aby bylo obyčejným lidem lépe, je třeba zrušit kapitalismus a místo něj nastolit opravdovou demokracii se sociálně-socialistickými rysy. Pro tento svůj záměr uvádí všechny možné i nemožné argumenty, včetně toho, že to tak chtěli zakladatelé USA a Bůh. A toho, že "v USA jsme promarnili šanci, zato v Evropě už takové zřízení mají". W00T?!

Politicko-socilogická odbočka: Proč pokládám Mooreův názor za naprosto zcestný? Protože změna zřízení nevyřeší naprosto nic. V jakémkoliv zřízení platí, že kdo má peníze, má moc. A že kdo má peníze, snáze si vydělá další peníze a získá větší moc. Problém není ve zřízení, ale v lidech, kteří chtějí více moci a více peněz (které mohou získat především na úkor jiných lidí, kteří mají méně moci). Pokud by takoví "zlí" lidé neexistovali, pak by mohli být všichni šťastni i v kapitalismu. Nikdo přece nebrání šéfům bank a firem, aby rozdávali více peněz chudým. Nikdo nebrání realitkám, aby zapomněly na dluhy a ponechaly dlužníkům jejich domy! A naopak, když se změní zřízení na něco sociálního nebo socialistického, je to prd platné, dokud budou existovat jedinci, kteří chtějí bohatnout a hromadit moc. A stačí, aby to byli jedinci, nemusí to ani být většina populace...

Ve výsledku jde v tomto Mooreově filmu o stejně neférovou manipulaci, jako předvádí Sacha Baron Cohen v Boratovi nebo Brunovi. Tzn. vychází ze záběrů, dokumentujících realitu, ale vybral a sestříhal je tak, že s dokumentováním reality nemají často nic společného a pouze mají prvoplánovitě budit soucit nebo nenávist. Je to ovšem velmi profesionálně natočená manipulace, která většinu ze svých 127 minut nenudí. Pokud má Marlboro právo točit reklamy na cigarety a politické strany vysílají volební spoty, pak má jistě i Moore právo točit takové filmy. To je ta demokracie.