Recenze: I Love You Phillip Morris - 60%

Film inspirovaný skutečnými životními osudy Stevena Russella (Jim Carrey), notorického podvodníka. A homosexuála.



Především: Film nemá naprosto nic společného s cigaretami. Russellův milenec (Ewan McGregor) se shodou okolností opravdu jmenoval Phillip Morris. Zato má tento film hodně společného s kouřením.

Hlavní hrdina i jeho milenec jsou totiž homosexuálové a film je na tom do značné míry postaven.

Což mi připadá poněkud zvláštní.

Tvůrci nám každou chvíli nabídnou nějakou scénku, ve které se hlavní hrdinové projevují velmi homosexuálně, chtělo by se mi říct až přehnaně stereotypně homosexuálně. Nejednou například uvidíme gay sex - není to natočeno přímo pornostylem, ale je to odvážnější než cokoliv, co jsme kdy viděli v mainstreamových filmech. Zato něco podobného vidíme v každém druhém filmu Jeuneta a Cara. A není příliš divu, protože I Love You Phillip Morris je ultranezávislá evropská produkce a je s podivem, jak se pro ni podařilo získat dvě hollywoodské hvězdy. I Love You Phillip Morris totiž ani v nejmenším nepřipomíná hollywoodské komedie (ať už gay nebo straight), ale spíš něco z nezávislých evropských luhů a hájů, konkrétně něco jako kdyby se Gus van Sant rozhodl natočit "nezávaznou řachandu" - což asi není náhoda, protože měl původně tento film režírovat.

Ale zpět k tomu, proč mi to připadá zvláštní. Tvůrci určitě budou tvrdit, že jejich film bojuje za práva homosexuálů a za větší otevřenost. Je bez debaty, že američtí distributoři jsou kokoti, protože je pro ně tento film "příliš gay". Uniká mi ale důvod toho, proč do filmu opakovaně vkládat homoscény jako z Bruna jen proto, že jeho hlavní hrdinové jsou homosexuálové. Když je film o heterosexuálech, není to přece důvod k tomu, aby v něm každou chvíli byl explicitní, rádoby šokující záběr na heterosex, masáž nebo francouzák. Kdežto když jde o gaye, tak ano...? Jako kdyby tvůrci říkali "Náš film je zajímavější než ostatní, protože ti hrdinové jsou homosexuálové!" To mi přijde celkově homofobnější než Když si Chuck bral Larryho...

Raději ještě jednou jinými slovy: Nemám nic proti scénám, které v tomto filmu jsou. Ale nevidím důvod toho, proč tam jsou, stejně jako by mi bylo divné, kdybych v nepornografickém filmu o heterosexuálním páru viděl každých pár vteřin nějakou jejich rádobyšokující intimnost. Mají tyhle scény snad v divácích vzbudit homofobii a následný stud z té homofobie?

Každopádně, dosti o homozáležitostech. Když si je odmyslíte, tak vám zůstane velmi chaotická historka o notorickém podvodníčkovi, ve které v bleskurychlém tempu vidíte některé z mnoha podvodů, kterých se kdy dopustil. Nemáte šanci se moc orientovat v tom, který rok nebo měsíc se právě píše, jestli zrovna seděl týden nebo pět let a jak vlastně ten podvod provedl. Výše umístěný trailer vlastně velice věrně kopíruje chaotickou strukturu filmu, včetně toho, že končí stejným záběrem jako film samotný.

Prostě: Steven Russell byl podvodník a byl gay. O tom je tento film. Podobných nezávislých, ne příliš dobře řemeslně zvládnutých filmečků, vzniká ročně spousta, ale málokteré z nich se dostanou do našich kin. A v málokterých z nich hrají hollywoodské superhvězdy. Proto je zajímavé tento film vidět, stejně jako je zajímavé dívat se na dvouhlavé tele nebo hromadnou dopravní nehodu.

P.S: Jedna úplně nesouvisející fotomontáž (kterou jsem navíc nedělal já, nýbrž "anonym").