Recenze: Nezapomeň na mě [Remember me] - 40%

Tyler (Robert Pattinson) žije v New Yorku v malém nuzném bytečku, i když má superbohatého otce (Pierce Brosnan), kterého víceméně nesnáší. Stejně jako ostatní členy své rodiny - s výjimkou malé sestřičky.

Jednou v noci se úplně náhodou připlete do jakési pouliční rvačky, načež vyjede na objevivšího se policajta (Chris Cooper), načež ho tento policajt zmlátí.

Tylerův spolubydlící náhodou zjistí, že policajtova dcera chodí do stejné školy jako oni, a přesvědčí Tylera (po kterém jedou všechna děvčata, protože je emo, nezávislý, zadumaný a cituje Gándhího), aby ji svedl, pak jí zlomil srdce a tím se pomstil tomu policajtovi. Tyler se s ní skutečně seznámí, ale pak se do ní doopravdy zamiluje.



Nedělá mi nejmenší problém dělat si legraci z Roberta Pattinsona, ale po tomto filmu musím unzat, že není špatný herec. Totéž platí o většině ostatních v Nezapomeň na mě.

Nejsou špatní herci, ale bojují s velmi sabým scénářem. Například hrdinův spolubydlící má být "roztomilý roztržitý cool magor", ale je od první sekundy na zabití. A sám Pattinson hraje postavu, která je strašlivým způsobem nesympatická (ne proto, že by neuměl hrát, ale proto, že je tak napsaná). Tihle rozervaní pseudointeluktálové mě vždycky hrozně iritovali, protože vždycky sbalili víc holek než já, přestože smrděli mnohem víc než já.

Mnohem větší problém scénáře je ale v tom, že se ve filmu neděje nic zajímavého, natož originálního. Kromě výše zmíněné zápletky se dozvíme také to, že Tylerova sestřička je šikanována spolužačkami a má výtvarný talent, že policajtova manželka byla před 10 lety zavražděna, že Tylerův spolubydlící spal s eskymačkou... No a co??? Ano, takovéhle nějaké věci se asi opravdovým lidem dějí (pokud pominu ten imbecilní nápad "sbalit něčí dceru abych se mu pomstil"), ale filmy se o tom většinou nenatáčejí. Filmy se natáčejí o nějakých příbězích, které se někomu dějí. Nezapomeň na mě obsahuje velmi triviální minipříběh a kolem něho je nalepeno spousta scén, které často jsou slušně zahrané a zrežírované (například hádka Tylera s otcem), ale většina z nich by se dala z filmu vystřihnout, aniž by se tím jakkoliv změnil jeho příběh nebo emocionální působivost. Tyler je fracek, má nějaké ty (nijak zásadní) problémy, pak trochu přestane být fracek a některé z těch problémů se plus - mínus vyřeší, některé samy od sebe...

Mladá čtenářky jistě zaujme, že v tomto filmu, na rozdíl od jiných, Pattinson hulí a souloží (jednou), ale pro všechny ostatní je to ztráta času. Nikoliv urážka inteligence nebo vkusu, jen ztráta času.

P.S: Náhodou jsem objevil tohle a není to fotomontáž!

Oukej...

Všechno, co jsem napsal výše, se týká úvodních devadesáti pěti procent tohoto filmu. Posledních pět minut je totiž úplně jiné kafe. Distributor žádal novináře, aby o závěru filmu laskavě nepsali, ale já se cítím povinován o něm napsat, protože je to to jediné, čím je film zajímavý.

Upozorňuji, že závěrečná pointa filmu nijak nemění jeho vyznění nebo kvalitu. Nejde o nic, co byste mohli během filmu odhalit, ať budete jakkoliv pozorní, a co by jakkoliv zlepšilo nebo zhoršilo váš zážitek z toho, co se dělo předtím. Ani bych tudíž neříkal, že jde o "zvrat", protože se tím nic "nezvrátí". Ale pokud se o tomto filmu bude mluvit déle než měsíc po premiéře, bude to výhradně kvůli jeho posledním pěti minutám a kvůli tomu, koho a proč pro rány boží napadlo dodělat do filmu tento konec a čeho si myslel, že tím dosáhne.

Následují SPOILERY!!! -  SPOILERY!!! - SPOILERY!!! až do konce článku (a je pravděpodobné, že budou i v diskusi pod článkem)

Na konci filmu se Taylor jakž - takž udobří s otcem a čeká na něj ráno v jeho luxusní kanceláři. Kouká se z okna a řekne sekretářce něco jako "dneska bude krásný den". Mezitím jeho sestřička sedí ve škole a paní učitelka píše na tabuli dnešní datum: "11. září 2001". Střih zpět na Taylora, kamera odjíždá od jeho obličeje skrz sklo, a my vidíme, že stojí v kanceláři u vrcholu World Trade Center...

Ještě bych byl ochoten akceptovat, kdyby v tuto chvíli film skončil - byla by to taková přijatelná superironická tečka za Taylorovým osudem - byť zcela zbytečná.

Následuje ale ještě několik minut dojemné montáže, při které vidíme, jak je Taylorova rodina zmatená spolu s ostatními newyorčany, pak vidíme jak mu všichni nosí kytky na hrob a jak se jeho smrtí utužila jejich vzájemná americká láska. A do toho Taylorův monolog o smyslu života a lásky. Jako měla Chůva v akci opravdu neuctivé úvodní titulky, tento film má opravdu neuctivý závěr. To ho nemohlo například srazit auto?

A navíc teď musím připsat pár bonusových bodu Bin Ládinovi za to, že zbavil svět Edwarda Cullena...