Recenze: Serge Gainsbourg: Je t'aime [Gainsbourg (Vie héroïque)] - 60%

Pohled na život Serge Gainsbourga.



Delší trailer zde.

Rodina Serge Gainsbourga mě nejvíce zaujala tím, že si jeho dcera ustřihla v Antikristovi klitoris. O tatínkovi toho vím minimum, byť jsem samozřejmě někdy v životě slyšel toto. A tento film mi toho o jeho životě moc neřekl. Po chvíli mi došlo, že ta žena, vypadající vzdáleně jako Brigitte Bardotová, má být Brigitte Bardotová. Už mi ale například nedošlo, jestli opravu Gainsbourg u Borise Viana v bytě skládal hudbu pro čtyři trpaslíky, nebo jenom bral tak festovní matroš, že si to myslel. Nebo takový matroš brali tvůrci...

Film je totiž adaptací comicsu, což vysvětluje některé opravdu inovativní elementy, jako například zmutované alter-ego hlavního hrdiny, které se občas objevuje, s hrdinou diskutuje a pomáhá mu. Je to bizarní, ale je to značně nekonzistentní. Chvílemi nesleze z plátna, pak na půl hodiny zmizí, bez jakéhokoliv zjevného systému.

Kdybych nevěděl, že jde o životopis, tak bych si stěžoval na velice chabý scénář, ve kterém je pár zajímavých scén a spousta scén, které nemají žádný dramatický smysl. Protože ale jde o životopis, pak musím konstatovat, že Serge Gainsbourg zřejmě prožil život, podle kterého se nedá natočit moc dobrý film, i když si pomáháte imaginárníi kamarády a trpaslíky. Je to docela škoda, protože film vypadá profesionálně, draze a uvidíme v něm zajímavé herecké výkony.

Dá se očekávat, že pokud vás Gainsbourgova hudba nebo životní filosofie nějak zásadněji oslovila, asi budete mít z filmu větší potěšení...