Londýn, počátek 60. let minulého století. Jenny (Carey Mulliganová) je šestnáctileté, inteligentní, kulturní, umělecky založené děvče a výborná studentka. Žije v nepříliš bohaté rodině s příliš úzkostlivým otcem (Alfred Molina) a matkou na nepříliš exkluzivním předměstí. Má nepříliš exkluzivního přítele a pak se jednoho dne naprosto náhodně seznámí s výrazně starším sympatickým, dobře situovaným džentlmenem Davidem (Peter Sarsgaard). Je to evidentně protřelý playboy, ale nesnaží se ji prznit. Pouze se s ním dostává do společnosti a objevuje, že život najednou není nudný.
Škola života má několik významných plusů. Jednak to jsou veskrze výborné herecké výkony. Nejen v hlavních rolích, ale i v těch menších: například Molinův tatínek, který používá slovo "beatnik" jako nadávku, Olivia Williamsová jako učitelka, Rosamund Pikeová jako "trochu jednodušší" přítelkyně Davidova kolegy nebo Emma Thompsonová jako ředitelka školy. Je to i díky tomu, že scénář obsahuje obrovskou spoustu velmi chytrých netriviálních dialogů a replik - vypadá skoro jako nějaká adaptace klasického literárního díla, ale přitom jde o původní počin Nicka Hornbyho (oprava: není úplně původní, ale na motivy krátké povídky). Je tak labužnické vychutnávat si ten britský přednes těch britských suchých hlášek...
Také je velmi sympatické, že většina postav má hloubku a není vykreslována jako jednoznační parchanti nebo hlupáci nebo svatí. Například postava Davida je značně ambivalentní a většinu filmu ho můžeme brát jako parchanta, zneužívajícího mladá děvčata, stejně jako opravdu zamilovaného člověka.
Bohužel, všeobecný příjemný pocit je poslézepřehlušen zjištěním, že se to celé vlastně nijak moc zajímavě nevyvine a skončí to až překvapivě triviálním způsobem, který skoro vypadá, jako kdyby si tvůrci dělali z diváka legraci...
František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.
Je to adaptace. Sice jen nejaky povidky, ale je:
OdpovědětVymazathttp://en.wikipedia.org/wiki/Lynn_barber
To je ostatne i pripad Hornbyho scenare k High Fidelity. Jedine, kvuli cemu se tam nakonec Laura vrati k tomu cloveku, jsou dve naprosto debilni deux ex machiny (smrt Laurina otce a to, ze zacne vydavat pisnicky nejakejch skejtaku). Hlavni protagonista je ale od zacatku do konce porad stejnej primitiv bez budoucnosti.
OdpovědětVymazatNechápu, co je špatného na tom chtít zprznit krásné 16 leté děvče. Občanku už má a pokud to chce taky...
OdpovědětVymazatSia
OdpovědětVymazata herečce Carey Mulligan je o 10 let víc než hraje :-)
a bude příští My Fair Lady, mimochodem. Tedy Lízou Doolittle.
Zdá se mi, že tu pedofilii tam vidíte pouze vy Františku, že tam ve filmu není a ani náznakem se to o ní neotírá; v té době byly též trochu jiné zvyky.
OdpovědětVymazatTaké konec, poměrně citlivě udělaný (na to co v něm je), se tak překvapivý nezdá, nebo jste zase viděl jinou než standardní verzi? Ale souhlas, celkově moc pěkné i pěkně zahrané.
Nechapu oba odstavce:
OdpovědětVymazat1. Odstavec: Jaka pedofilie? Kde se v me recenzi vyskytuje slovo "pedofilie"?
2. To, ze "konec se tak prekvapivy nezda", to je prave to, co filmu vytykam!
Říkejte si, co chcete, ale zkuste nepoužívat slovní spojení "hlavní protagonista."
OdpovědětVymazatMísty to není špatné, ale občas je to hodně mimo. To by mě fakt zajímalo jestli existuje nějaká 16.letá puberťáčka, která když se chce bavit a žít po svém, tak jde místo školy na aukci Prerafaelitů.
OdpovědětVymazatA jestli ano, tak bych ji rozhodně nechtěl poznat.
Prerafaelité mě vždycky tak rozpumprlikují že si z aukce odtáhnu minimálně dvě šestnáctky a dá-li Bůh i jednu čtrnáctku k tomu a przníme až do úsvitu.
OdpovědětVymazat