Recenze: Robin Hood - 40%

"Zapomeňte na všechno, co jste věděli o Robinu Hoodovi", hlásá reklama. A má pravdu.



Slavný Ridley Scott natočil podle scénáře skoro stejně slavného Briana Helgelanda nový velkofilm, který divákovi pokládá naprosto zásadní otázku:

Proč se to sakra jmenuje "Robin Hood"?

Ať už znáte jakoukoliv verzi této legendy (zdůrazňuji: LEGENDY, která se NESTALA), vždycky v ní je pohledný zručný lučistník Robin Locksley, který bohatým bral a chudým dával, bojoval proti šerifovi nottinghamskému, který dělal opak, miloval krásnou Marianu a se svou partu "veselých hochů" měli základnu v lese. I kdyby někdo napsal nebo natočil verzi Robina Hooda, odehrávající se ve vesmíru v roce 2400 (a nevylučuji, že opravdu existuje, když existuje toto), tyto ingredience by v ní musely být, jinak to přece, kurvafix, není Robin Hood!

A teď pozor: V celém filmu Ridleyho Scotta se nevyskytuje Robin Locksley. Vyskytuje se tam Robin a vyskytuje se tam Locksley, ale jsou to dva různí lidé. Hlavní hrdina (Russell Crowe) se jmenuje Robin Longstride, ale vydává se za Roberta Locksleyho z Nottinghamu. Šerif je ve filmu asi pět minut a pokud mě paměť neklame, nikdy se nesetká s hlavním hrdinou. Celý film nikdo nedělá zbojníka a nedává chudým to, co ukradl bohatým. Celý film se nikdo z hlavních hrdinů nevyskytuje v žádném táboře v lese. A největší bomba: Až do úplného konce filmu nezazní slovo "hood" s velkým H!

Kdyby se některé postavy nejmenovaly "Malý John", "Tuck", "Mariana" nebo "Šerif nottinghamský", myslím, že by při sledování tohoto filmu nikoho nenapadlo, že má mít cokoliv společného s legendou o Robinu Hoodovi. Proč o tom pořád dokola píšu? Protože Scottův film není ani "variací na slavnou legendu", ani "dekonstrukcí slavné legendy", ani "parodií na slavnou legendu", ani "prolnutím slavné legendy do nových souvislostí". On prostě s tou slavnou legendou nemá nic společného.

Film Robin Hood je ve skutečnosti o politických pletkách okolo podepisování Magna Charty. A do toho je velmi neústrojně zapleten příběh obyčejného lučištníka, který změnil britské dějiny. Tento příběh se ve skutečnosti nestal a nepíšu to proto, že bych znal britské dějiny, nýbrž proto, že taková hovadina by se nikdy stát nemohla.

Neříkám, že ty dvorní pletichy nejsou místy zábavné. Rozhodně je zapotřebí ocenit výpravu, kostýmy a triky, s jejichž pomocí uvidíme londýnský Tower v plné kráse na počátku 13. století. Ve většině rolí uvidíme velmi dobré herce, kteří dokáží scénu učinit zajímavou, ať je napsána jakkoliv debilně. Rozhodně ale nejde o nějakou hlubokou sondu do uvažování šlechty a smyslu existence, o což se - obávám se - Scott a Helgeland snažili. Celé to vyznívá absurdně jako Disneyovi Tři mušketýři. Ti byli docela zábavní, ale od Ridleyho Scotta bych něco podobného opravdu nečekal.

No a těmtio královskými pletkami se prolíná osud řadového lukostřelce, který ke štěstí přišel a sympaťačku Marianu (Cate Blanchettovou) si namluvil. I v této dějové linii se objeví pár roztomilých okamžiků (především od Mariany, která musí proti své vůli hrát Robinovu manželku), ale jakmile se tvůrci pokusí o nějaké hlubší poselství (a takové chvíle ve filmu opravdu jsou), výsledek je nepodařený a místy dokonce nechtěně směšný, což jsem myslím zatím u žádného Scottova filmu nezažil!

Film má dvě hodiny a dvacet minut a pravděpodobně z něj ještě bylo hodně vystříháno, protože děj v některých okamžicích skákal takovým způsobem, že by z toho přecházel zrak i Maxovi Von Sydowovi (který hraje slepce):

• Král Richard (Lví srdce) umírá hned na začátku filmu, protože ho zastřelí náhodný francouzský kuchař.
• Po Anglii se prohání 200 francouzských vojáků, kteří plení města i vesnice, a všichni v Anglii se domnívají, že je vyslal britský král Jan, přestože všichni vojáci tohoto vojska mluví francouzsky.
• Film vyvrcholí scénou, kdy Francie podnikne obrovský výsadek na anglickém pobřeží, ale úspěšně ho odrazí anglická armáda, kterou vedou osobně Robin a Mariana!
• Po závěrečné bitvě začnou všichni skandovat "Robin Longstride, Robin Longstride!", přestože hrdinu do té chvíle celá armáda znala jako "Roberta Locksleyho".
• Pak král odvolá to, co odvolal, a udělá konečně z Robina psance za to, že zachránil zemi před invazí. Robin si s kamarády založí v lese anarchokomunistickou buňku, stane se zbojníkem, dostane přezdívku "Hood". O tři minuty později FILM SKONČÍ a my zjišťujeme, že jsme se dívali na prequel.

Skutečnost, že tento film není Robin Hood, ale zdaleka není jediným důvodem, proč ho považuji za dosud nejslabší kousek Scottovy kariéry.

Film je především strašlivě nudný. Měl jsem do značné míry "otevřenou mysl" a nejednou jsem si v kině řekl "tenhle okamžik byl docela zajímavý, z něj by mohlo něco vyplynout". Ale nic. Následovalo opět 10 minut něčeho unaveného, nenápaditého, byť evidentně drahého a natočeného zkušenými tvůrci. Ovšem zkušenými tvůrci, kteří jedou "na autopilot" a dělají to všechno jen proto, že dostali zadání "tady máte hromadu prachů, natočte historický megavelkofilm".

Proti Scottovu Gladiátorovi nebo Království nebeskému (které by se dalo pokládat za jistý prequel tohoto filmu) je Robin Hood doslova béčko, protože zůstal na půl cesty mezi dvěma extrémy, které mohly stát za to: Je při svých 140 minutách buď příliš dlouhý a příliš seriózní, nebo příliš krátký a příliš málo seriózní.