Recenze: Užívej si, co to jde [Whatever Works] - 50%

Stárnoucí žid Boris (Larry David) v New Yorku. Těžký intelektuál ("skorodržitel Nobelovy ceny"), nerudný dědek, opovrhující úplně všemi. A jednoho dne se před jeho domem ve smetí objeví Melody (Evan Rachel Woodová), jednadvacetiletá bezdomovkyně. On se jí ujme a nechá ji u sebe žít. A pak se vezmou. A pak přijedou její rodiče, extrémně religiózní republikáni z Mississippi...



Nejnovější Allenův film rozhodně není nějak agresivně nepříjemný nebo nepodařený, ale je pouze odstínem toho, čím mohl být. Jako kdyby Woody zlenivěl a nechtělo se mu nijak rozehrávat ty obrovské možnosti, které se mu nabízely. Představte si, že upjatá starší panička objeví v New Yorku svou ztracenou dceru. Objeví ji ve špinavém bytě s o 40 let starším mužem, který je jejím manželem a nevěří v Boha. Co všechno se z toho dá vytěžit! Nejméně hodina úžasného humoru. Ale tento film z toho vytěží jen to, že panička vykulí oči a omdlí. A tohle se ve filmu děje znovu a znovu. Jako kdyby Allena nudilo točit klasický humor (protože už ho točil v životě tolikrát), tak předvede jenom set-up, rychle odbyde pointu a pak hurá někam jinamn nejlépe jen prostřednictvím vyprávění hlavního hrdiny, který dokáže několika větami odbýt měsíce zajímavých událostí - například proč se vlastně Melody do toho páprdy zamiluje. Odpověď "protože je blbá" mě neuspokojuje.

Allen údajně napsal scénář před více než 30 lety, v roce 1977. A musím říct, že jako "odlehčená komedie ze 70. let" by tento film v mých očích pravděpodobně fungoval lépe. V současné podobě a v současné době je ale výsledek místy zvláštní, protože takovýmto způsobem se lidé dnes nechovají ani nemluví, a to ani hrdinové hollywoodských komedií.

Ze všeho nejvíc celý film připomíná komediální stand-up vystoupení. Jako kdyby Larry David (velmi zkušený stand-up komik a improvizátor) stál na pódiu a vyprávěl nám absurdní historku o tom, jak u něj začala bydlet mladá krásná bezdomovkyně, pak si ho vzala a pak přijeli její upjatí rodiče. Připadalo by nám to mírně zábavné, nelitovali bychom toho času, ale nevěřili bychom mu pochopitelně ani slovo. A nápad zfilmovat tuto historku a nechat někoho opravdu hrát všechny ty jednoduché postavy, které jsou vlastně jen chodícími pointami Larryho vtipných monologů, by nám asi nepřipadal jako příliš zajímavý...