Recenze: Zelená Zóna [Green Zone] - 80%

Rok 2003. Důstojník americké armády Roy Miller (Matt Damon) má za úkol hledat v Iráku zbraně hromadného ničení na základě informací, které dostává z nejvyšších míst. Všechny jeho mise ale vyjdou vniveč - zbraně nikde. Pak se mu naskytne možnost zajmout bývalého generála irácké armády, který ví, jak a kudy ty informace o zbraních do Pentagonu přicházely a přicházejí. V tu chvíli se Miller stane nebezpečným pro pentagonského pohlavára (Greg Kinnear) a jeho hlavním spojencem se agent CIA (Brendan Gleeson).



Paul Greengrass (druhý a třetí Bourne, Let číslo 93) znovu dokazuje, že je z hlediska filmařského řemesla naprostý a totální profík, v mých očích pomalu zasťiňující oba bratry Scottovy (kteří mají podobný styl a Ridleyův Labyrint lží je něco žánrově velmi podobného jako Zelená zóna). V jeho podání vypadá každý záběr (a všechny jeho složky) působivě dokumentárně, nenuceně, přehledně a přirozeně, i když se za ním skrývá spousta plánování a v nejednom případě spousta drahých triků (nenatáčelo se pochopitelně ve skutečném Bagdádu). Platí to opravdu téměř pro celý film od začátku do konce - technické stránce není co vytknout.

Všichni herci odvádějí solidní průměr, arabové jsou správně typově vybraní (jeden vypadá jako Freddie Mercury, proto se mu říká Freddy!) a nejzajímavější je Brendan Gleeson jako hodný protřelý CIA agent, který bohužel nemá ve filmu moc prostoru.

Bohužel, problém je v námětu a scénáři Briana Helgelanda. Ne že by byl scénář špatně napsaný a postavám chyběly dramatické oblouky. Vadil mi spíš už základní námět filmu!

Každý, kdo dával aspoň trošičku pozor při zprávách, musí totiž od počátku filmu vědět (bez ohledu na své politické přesvědčení), co důstojník Miller objeví, co z toho vyplyne a jak to dopadne. Koná se sice jakýsi náznak alternativní historie ve stylu Hanebnejch panchartů, ale jde jen o pár závěrečných sekund. Jinak celá zápletka pochopitelně dopadne tak, že nepohodlní svědci jsou zlikvidováni a všechno je zameteno pod koberec.

Ani to by ale nemuselo vadit, kdyby se to likvidování a zametání dělo nějakým zajímavým kinematograficky dramatickým způsobem, ale k tomu nedojde. Scénář se snaží být spíše realistický, takže nás nečekají žádné divoké honičky / tajné výslechové bunkry / hyperšpionáž. V tomto konkrétním případě bych byl vděčný za to, kdyby se najednou objevila nějaká batshit crazy spiknutí jako potkávají Jacka Bauera nebo Mandžuské / Manchurianské kandidáty.

K tomu ale nedojde a Zelená zóna přes nesporný talent všech zúčastněných zůstala poněkud na půl cesty: Na drsnou akční podívanou je málo filmově akční a přehnaná, na psychologický pseudodokument (jako např. Smrt čeká všude) je příliš filmově akční a přehnaná.