JitushFilm: Mise Vary, den první + Nebe, peklo

Ahoj všichni fanoušci FFFilmu, po roce se opět hlásím z místa, kde se střetávají světy nejbohatší smetánky v modelech od Versaceho, vystajlovaných koček číhajících na podobně vystajlované mladíky, kdo by je pozvali na drink, i nadšených krosnosandálníků s očima podlitýma od věčného nevyspání. Přesně v den výročí příchodu našich drahých věrozvěstů nakopl František Fuka škodověnku a dopravil sebe, mne, čivavu, krysaříka a dva další odvážlivce na filmový festival do Karlových Varů.

Sérii filmů zde zhlédnutých jsme včera odvážně zahájili dokumentem z produkce HBO Nebe, peklo, který proniká do komunity lidí s poněkud nevšedními zájmy (nebo spíš takovými, se kterými málokdo chlubí). Vidíme mladou dívku s přezdívkou Fronéma nadšeně vyprávějící o lucidním snění, která se v bizarním oblečku a s vrstou airbrushových malůvek nechává věšet na háky jako čuník na porážce. Dále mladou dámu Terezu, jež zastává úředníckou funkci ve Straně Zelených a ve volných chvílích tříská bičíkem zadnice zlobivých otroků. A konečně je tu bodrý IT specialista Michal "Altair" Valášek, jehož největším koníčkem... jsou koníčci.

Na filmu nejvíc oceňuji fakt, že se téma bdsm nesnaží bulvarizovat a nežene nic do extrémů. Jako člověku se slabším žaludkem se mi líbilo, že v celém zhruba hodinu a půl dlouhém filmu vidíme jen asi 15 minut čistého času napichování, napouštění elektrického proudu do bradavek, šimrání šourku kopřivami a dalších "libůstek", jejichž sledování bolí víc než herce na plátně. Gró filmu není touha ukázat širokou škálu bizarností a úchyláren, které se dají provozovat v posteli, ale spíš snaha přiblížit divákovi, že "úchylové" vyžívající se v bdsm praktikách jsou to vlastně celkem fajn lidičkové k nerozeznání od nás ostatních, "správně orientovaných" (maximálně mají po těle víc modřín a řezných ran).

Na gymnáziu jsme si s kamarádkou kdysi ze zvědavosti vypůjčily z učebny biologie knihu Homosexualita muže a s očima navrch hlavy hltaly řádky a tabulky o výzkumech mužů, kteří se dokázali vzrušit jen při představě sexu s druhým mužem nebo prasnicí. Žasly jsme, co všechno člověk může potřebovat k tomu, aby dosáhl vyvrcholení, když nám tehdy stačila představa nahé hrudi Brada Pitta. Dnes už se nedivím ničemu.

Tři hlavní hrdinové působí ve filmu sympaticky, mluví o svých zálibách zcela bez zábran a neváhají pochlubit se oblíbeným análním kolíkem, důtkami od kamarádky nebo home-made koženým kostýmem koně. Celé dílo je podáno velmi lehce a se sebeironií. I když jsem v některých věcech celkem konzervativní, neměla jsem ani jednou během filmu chuť si odplivnout nad zkaženými mravy (škoda, že tento film v Katolickém týdeníku asi nezrecenzují), spíš mne napadlo, kolik se po uvedení tohoto filmu připlíží taťků do ložnice se sklopenýma očima a slovy "Hele, mámo, teďka sem něco viděl v televizi a já myslím, že bysme to mohli zkusit."

Mimochodem, režisér snímku David Čálek a producent Pepe Rafaj jsou ohromní fešáci a já si přeji, aby mi lízali boty a říkali Má paní.

PS: Film není v žádném případě propagací trestných činů. Dokonce ani zmíněný IT specialista Altair těm koníčků nedělá to, co jste si asi představili...