Recenze: Single Man [A Single Man] - 80%

George Falconer (prošedlý Colin Firth) se chystá zabít kvůli lásce. Zabil se mu totiž v autě jeho douholetý milenec, se kterým šestnáct let žil tak šťastně, jak jen to v Americe 50. a 60. let šlo. Za osm měsíců. které od nehody uplynuly, se Georgeovi nepodařilo se vzpamatovat ani najít řádnou útěchu - ani u stárnoucí Charley (Julianne Mooreová), se kterou kdysi dávno cosi měl a která je jeho jediným přítelem. George neponechává nic náhodě. Připraví si revolver a náboje, připraví svůj nejlepší oblek, připraví dopisy pro pozůstalé, ale pak dojde k jistým setkáním...



Film je režijním a scenáristickým debutem Toma Forda, slavného módního návrháře. Nevím, jestli někdy režíroval například nějaké reklamy na své kolekce, ale i kdyby tomu tak bylo, je dost neuvěřitelné, jak jistou ruku měl při svém celovečerním debutu.

Film je především nádherně natočený. Nikdy jsem nebyl nějak výjimečným fanouškem designu 60. let, ale v Single Manovi každý záběr doslova křičí "Hele, 60. léta, a jak jsou cool!". Jsou cool, jsou sexy a chtěl bych mít takový obývák, dům, kvádro a auto. Všechny ty hromady dokonale stylových detailů jsou navíc snímány velmi citlivou kamerou, tu dobarvující, tu odbarvující (podle hrdinovy nálady). Za zmínku stojí (nečekaně v takovém druhu filmu) i zvukové efekty, občas absurdně přehnané nebo zcela nerealistické, které dále podtrhují duševní rozpoložení hlavního hrdiny.

Celý film je totiž natočen výhradně z Georgeova pohledu. George je gay v depresi se zlomeným srdcem a je tudíž dokonale logické, že svět z jeho pohledu vypadá poněkud zkresleně, stylizovaně a také... poněkud gay. Rtěnky se lesknou, svaly obnažených mužů se ostře rýsují ve slunci, nejmenší smítko na šatech je pohroma. Kdyby se to všechno nepovedlo, bylo by velice jednoduché dělat si ze Single Mana homofobní legraci na sto a jeden způsob. Ale ono se to povedlo, a na debut se to povedlo naprosto nečekaně. Homosexualita nikdy nebyla tak sexy (aspoň od Bruna)!

K tomu, aby se to povedlo, byly samozřejmě zapotřebí i patřičné herecké výkony, ale na rozdíl od jistých filmových akademiků si nemyslím, že je to až tak velká zásluha Colina Firtha. Ten má totiž většinu filmu působit prázdným a neproniknutelným dojmem. Celé spektrum jeho skutečných emocí poznáváme především díky tomu, jak se dívá na svět - a to se dozvídáme především díky Fordovi, nikoliv díky Firthovi.

Je pravda, že námět filmu je vlastně značně triviální a dal by se zpracovat velice krátkou povídkou. Výtvarná forma ovšem tento film posunuje téměř na kvalitativně jinou úroveň.

P.S: Asi jsem příliš malý angličtinář, protože mi nedochází, proč byl film "A Single Man" v české distribuci přejmenován na "Single Man".