Recenze: Občanský průkaz - 60%

Retrofilm Ondřeje Trojana podle scénáře Petra Jarchovského a knihy Petra Šabacha o dobrodružstvích čtyř dospívajících kluků v socialistickém Československu v 70. letech minulého století.



Ke scénáři Petra Jarchovského mám úplně stejnou výtku, jako k jeho předchozím scénářům (Kawasakiho růže, U mě dobrý, Medvídek): Slibně načne pět zajímavých motivů/situací/postav, z nichž každý by stačil na zajímavý celovečerní film, pak čekáme, jak je rozvine, ale on místo toho načne další tři úplně nové motivy a z těch původních pěti zajímavých se letmo vrátí ke dvěma nebo třem, takže nakonec některé drobnosti ani nedávají smysl a nechápeme, proč vůbec ve filmu byly. K tomuto dochází ve filmech podle Jarchovského scénářů naprosto konzistetntně, bez ohledu na jejich režiséry. Dochází k tomu i v Občanském průkazu, který má dvě a čtvrt hodiny, takže si všechna ta čísla vynásobte dvěmi a film je ke konci téměř k nevydržení (přestože Ondřej Trojan režíruje povětšinou velmi dobře a některé izolované scény jsou téměř bravurní).

Jediný další problém je občas s postsynchrony, a to bohužel zrovna u čtyř hlavních hrdinů - následkem toho jsou jejich hlášky (včetně vysvětlujících voiceoverů) občas hrozně nepřirozené.

Jinak je ve filmu je mnoho hezkého / profesionálního / vydařeného. Některé postavy jsou načrtnuty opravdu zajímavě, takže se těšíte, jaký zajímavý osud budou na plátně mít, ale nejednou budete zklamáni, protože prostě zmizí (viz předchozí odstavec).

Výprava je také velmi kvalitní a obdivoval jsem, jak se podařilo filmařům najít takové záběry Prahy, které se s přimhouřením oka dají vydávat za 35 let staré, aniž by k tomu byly potřeba drahé triky.

Ale co naplat - ve výsledku jde o hrozně roztěkané dílo, které mělo být buď o hodinu kratší, nebo z něj měli udělat třináctidílný seriál. Každopádně scénář měl mít úplně jinou délku, když už ne stavbu...