Recenze: Gulliverovy cesty [Gulliver's Travels] - 60%

Radši si to řekněme rovnou: V tomto filmu není ani stopa po satiře Swiftovy původní knihy. Vlastně, v tomto filmu není ani stopa po ničem ze Swiftovy knihy. Jediné styčné body spočívají v tom, že:

• Hrdina se jmenuje Lemuel Gulliver
• Hrdina se dostane na ostrov, obývaný pidilidmi (kteří mluví anglicky a žijí jakoby na přelomu 19. a 20. století)
• Pidilidé bojují proti ostrovu jiných pidilidí
• Při požáru Gulliver uhasí královský palác svou močí
• Gulliver zabrání námořní invazi

To je opravdu kompletní výčet všeho, co má tento film společného s "předlohou" (v hodně velkých uvozovkách).

Pokud ale neočekáváte věrnost předloze, nebo snad nedejbože inteligentní satiru, čeká vás 85 minut docela zábavného a svižného blbnutí á la Monstra versus vetřelci nebo Já, padouch. Gulliver sice není animovaný. Animáky ovšem připomíná nejen stylem humoru, ale také kompozicí záběrů, kdy kameraman věděl, jak dodat scéně humor tím, že někoho zobrazí patřičně monstrózně nebo patřičně pidi. A tím rozhodně nechci tvrdit, že film má bůhvíjak úžasné triky.

Na filmu vlastně není NIC "bůhvíjak úžasného". Je to víceméně série epizodních vtípků, z nichž slušná část vzbuzuje aspoň pousmání, mnohé z nich jsem neočekával, vata je redukována na minimum (k seznámení Gullivera s Liliputány dojde už asi po 15 minutách filmu) a většina scén není vyloženě dementní. Herci jsou sympatičtí a působí dojmem, že se snažili.

Hlavní je, že jsem se neironicky, nečernohumorově, neperverzně, upřímně bavil. Kdyby film neměl 85 minut, ale například 105 minut, pravděpodobně bych se bavil o dost méně.

P.S: Viděl jsem 2D verzi bez dabingu. Ta se bude promítat i v některých našich kinech.