V dětství jsem mnohokráte četl hororovou sbírku "Lupiči mrtvol" a v ní povídku H.P. Lovecrafta "Hrůzný stařec". Četl jsem ji v mládí tolikrát (aniž bych si tehdy zapamatoval autora), že jsem dnes, když jsem pročítal antologii H.P. Lovecrafta v originále, okamžitě zavětřil, že čtu tutéž povídku, kterou jsem znal z dětství. A těšil jsem se na konec, který jsem si velmi dobře pamatoval, protože dával celé povídce tu správnou strašidelnou pointu.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že tato povídka v originále onu mrazivou a hojně citovanou poslední větu NEMÁ a domyslel si ji zřejmě překladatel!
Původní Lovecraftova povídka končí v originále takto:
"But in this idle village gossip the Terrible Old Man took no interest at all. He was by nature reserved, and when one is aged and feeble one’s reserve is doubly strong. Besides, so ancient a sea-captain must have witnessed scores of things much more stirring in the far-off days of his unremembered youth."Kdežto český překlad končí takto:
"Pověsti kolující po městě však hrůzného starce nezajímaly. Od přírody byl ke všemu značně rezervovaný, a když člověk zestárne a je nucen se potýkat se stařeckými neduhy, stává se z něho ještě větší morous a tajnůstkář než zamlada. Ostatně, takový vysloužilý kapitán námořní plavby zažil jistě za dlouhých let své služby mnohem tajemnější a záhadnější příhody, než byla tahle. Navíc do jeho sbírky přibyly další tři láhve, o které stařec musel bděle pečovat."Nebyl jsem v dětství sám, komu připadala na povídce nejúžasnější právě ta poslední věta a nyní s překvapením zjištuji, jakou "básnickou licenci" si tehdy překladatelé dovolovali. Navíc, když jsem dnes četl povídku znovu, dochází mi, že ta "vylepšující" poslední věta dost dobře může měnit původní autorův literární úmysl.
Víte o tom někdo víc?
P.S: Abych se vrátil nějak částečně k filmu, tento Carpenterův film je Lovecraftem velmi inspirovaný a je to možná jeho poslední dobrý film.
To docela zírám, ale rychlé gůglování to potvrtuje, nikde jsem další větu anglicky nenašel. Jinak tahle povídka prošla úpravami, podle Švoreckého eseje Podivný pán z Providence tam byli ti tři lupiči charakterizováni jako odporný Talián, česká obluda a opičácký Portugalec, ovšem na text, ve kterém by to bylo jsem nikdy nenarazil.
OdpovědětVymazatAubi
Potvrtuje znamená potvrzuje, pokud by to někoho zajímalo.
OdpovědětVymazatAubi
Skvorecky keca. I kdyz samozrejme ma byt z tech jmen jasne, ze ti panove jsou imigranti, ktere Lovecraft nemel moc v lasce.
OdpovědětVymazatMožná to bylo přeloženo podle jiného vydání (teda pokud existuje).
OdpovědětVymazatV překladu, který jsem kdysi četl, se jeden z těch tří jmenoval Joe Czanek... takže by se možná za Čecha považovat dal. V té knize byl jako doslov právě Škvoreckého esej zmíněný v prvním příspěvku.
OdpovědětVymazathttp://eldar.cz/myf/txt/lovecraft_-_sepot_ve_tme.html
Franto, pokud Tě to opravdu zajímá, tak existují dva specialisté, kteří by o tom mohli něco vědět (a nejen mohli, ale nejspíš i ví), a to Jan Regis Havliš, nebo Jan Vaněk Jr. Možná si o nich slyšel, možná ne. Na toho druhého posílám email: jan.vanek.jr@seznam.cz
OdpovědětVymazatTaky kdo má v lásce imigranty, žejo. Vždyť jen strašidelně poulí oči, smrdí rybinou, do laviček v parcích ryjí okultní symboly, a všude po sobě nechávají sliz. :-)
OdpovědětVymazatZa tip na film díky, neznal jsem, vypadá krajně dobře.
Film to je výborný, správný mix HPL a lehce parodovaného na Kinga. Z filmů inspirovaných HPL asi nejlepší, když nepočítám čistě komediální The last Lovecraft.
OdpovědětVymazatAubi
"Tři další lahve" jsou i v komiksové verzi, kterou v roce 1970 vydal Marvel. Hle:
OdpovědětVymazathttp://dreamers.com/logia/contenido/toldman/toldman07.jpg
vskutku zajimave. pritom lovecrafta jsem cetl cesky i anglicky a toho jsem si nevsiml. miluju HPL.
OdpovědětVymazatmyslim, ze film dagon je povedeny.
ted jsem nasel, ze terrible old man je zminovany i v dome vysoko v mlze. takze jestli nahodou nepouzili nejaky fragment z jine povidky, hmmmm?!?!
OdpovědětVymazatLovecraft byl dopohůdky spisovatel. Jeho báseň "On the creation of niggers" mě toho hodně naučila o potřebě tolerance v dnešní problematické společnosti.
OdpovědětVymazatV komiksové podobě jsem to četl kdysi hodně dávno v časopise Bublinky (nevím, jestli si to ještě někdo pamatuje). Konec s "novými lahvemi ve sbírce" tam byl...
OdpovědětVymazatIn the Mouth of Madness je asi opravdu poslední Carpenterova klasika. Někdy mám podezření že do té jeho "apokalyptické trilogie" zařazoval svoje nejlepší filmy poté, co si byl jistý, že jsou pecky - Věc, Prince of Darkness a In the Mouth of Madness. :) Sakra, po takových filmech se mi stýská.
OdpovědětVymazatSpoilerová otázka, od někoho, kdo tu povídku nezná - o co s těmi lahvemi šlo? Bez kontextu mi samozřejmě uniká ta úžasnost.
OdpovědětVymazatGloster: V clanku je link na kompletni povidku a je velmi kratka, tak si ji precti.
OdpovědětVymazatMea culpa.
OdpovědětVymazatMozne vysvetleni:
OdpovědětVymazathttp://hppodcraft.com/2009/09/10/episode-10-the-terrible-old-man/ - viz komentare.
Skutecne to asi bylo pridane do komixu a pak prelozene fanouskem.
Ale zda se, ze ten comics vysel v roce 1975, tj. pet let po "Lupicich mrtvol"... http://www.comics.org/issue/28795/
OdpovědětVymazatNikoliv, komiks vyšel v sešitu Tower of Shadows v lednu 1970. Pokud ovšem Lupiči vyšli také v roce 1970, teoreticky by to tam mohlo být vloženo na poslední chvíli, i když tehdy se knihy vyráběly s obrovským předstihem...
VymazatZase se potvrzuje muj soukromej nazor, ze plno prekladatelu jsou zastydly radobyspisovatele, ktery kolikrat ne prelozi, ale "prevypravej" text podle svyho tak, ze to s tim puvodnim ma pramalo spolecnyho.
OdpovědětVymazatKoneckoncu nemusi bejt ani pridany nejaky tri flasky, staci ze zamyslet nad prekladem druhy vety:
OdpovědětVymazat"He was by nature reserved, and when one is aged and feeble one’s reserve is doubly strong"
český překlad:
"Od přírody byl ke všemu značně rezervovaný, a když člověk zestárne a je nucen se potýkat se stařeckými neduhy, stává se z něho ještě větší morous a tajnůstkář než zamlada.
Pritom v originale je vlastne napsany (kdyz pouzuju strukturu uvedenyho prekladu, dalo by se to samozrejme napsat i jinak):
Byl od prirody rezervovany a kdyz clovek zestarne a ochabne, stane se pak rezervovany/neduverivy o to vic.
Smytec. Zadnej morous, zadnej tajnustkar zamlada, kde tohle doprdele z ty anglicky vety prekladatel vyhrabal?!
http://www.weirdwildrealm.com/f-terribleoldman.html
OdpovědětVymazattam je veta od autora clanku:
But none but the terrible old man knew of the three new labeled jars of his collection.
jestli treba povidka nema vice verzi?!
Díky za připomenutí skvělých zážitků z dětství. Na nějakém knižním trhu u nás na základce, když jsem byl asi ve třetí nebo čtvrté třídě, měli (nejspíš omylem :-)) sbírku povídek Hrůzný stařec (od nakladatelství Orbis). Kromě titulní povídky tam byla úžasná dílka Ambrose Bierce, Josepha Sheridana Le Fanu nebo Sakiho. Bez nich (a bez Kytice :-))bych se asi nestal bláznem do všeho hororového. A poslední věta se třemi lahvemi tam v Hrůzném starci byla, a bez ní si ten závěr ani neumím představit.
OdpovědětVymazatMám pocit, že v Lupičích mrtvol bude asi první český překlad, resp. neznám starší, a je dílem Františka Jungwirtha (aka Píchy-Stockingera). Prošel jsem všecky knížky, kde tuhle povídku mám, vše stejný překlad, takže pokud si poslední řádek v češtině někdo přimyslel, byl to on.
OdpovědětVymazatAubi
O Zábranovi je známý, že si v překladech dost přidával a často tím více či méně měnil poetiku originálu. Byl spisovatel, ale vydělával na překladech (mám pocit, že dost dlouho nesměl publikovat), takže se tam realizoval. Dokázal bejt i vtipnej - viz Pes Baskervilský: Na koni strměla silueta policisty, za níž strměly siluety temných dartmoorských vrchů... nebo tak nějak.Známý je "překladový spor" Škvorecký vs. Zábrana - viz net. Srovnání popisu Sherlocka Holmese ze Studie v Šarlatové v Zábranově překladu s originálem taky nevychází úplně bezešvě. Zábranův popis SH (a´la z uší mu trčely chuchvalce žlutých chlupů) se ale respektuje, Například Frýbort v překladu Jména růže, kde je popis Viliama z Ockhamu téměř doslovnou aluzí k Doylovu popisu SH, použil Zábranova překladu. Ale to jen na okraj.
OdpovědětVymazatNení na netu asi nic marnějšího než odpovídat s ročním zpožděním, notabene anonymovi, ale pro pořádek je třeba říci, že "Psa baskervillského" překládal František Gel a "Studii v šarlatové" Vladimír Henzl - Zábrana překládal jen "Údolí strachu" a "Vzpomínky Sherlocka Holmese".
VymazatHa ha! V marnosti máš ještě věru co dohánět.
Vymazata nemuze to byt podobny pripad jako treba ten posledni titulek u Rampage?
OdpovědětVymazatDobrý den pane Fuko, chtěl bych se zeptat, jestli jste viděl Upiry od Carpentera? a co na ne pripadne rikate?
OdpovědětVymazatP.S. Mne se poměrne tento film líbil a zařazuji ho mezi dobré filmy Carpentera. Chtel bych znat i Vas nazor.
Děkuji Š.
Anonym: Videl jsem je, ale je to hrozne davno a nijak moc se mi nelibili.
OdpovědětVymazatV té době nebyla výjimka, když byla anglická/americká kniha přeložená třeba z německého vydání. Nebo ruského. Kdo ví.
OdpovědětVymazatTo chápu, je to asi na každém jednotlivci :) .. Neplánujete napsat třeba recenzi na tento film? Že bych se dozvěděl Váš názor více do podrobna. Tak se mějte pekně a děkuji za odpověď.
OdpovědětVymazatAnonym Š. :)
http://www.youtube.com/watch?v=XHpuAAnHdEc
OdpovědětVymazatJen dotaz mimo hlavní téma: Jste tu zřejmě všichni zastánci exaktních překladů bez "přidávání". Líbí se vám tedy King v podání Bartoškové? Mně se v jejích překladech zcela ztrácí to, co dělá Kinga Kingem a stává se z toho obyčejný tuctový příběh. A myslím, že práývě proto, že si nic nepřidává a pro obsah odpískala formu
OdpovědětVymazatPetr: Nemuzu si pomoct, ale jestlize v originale je napsano treba "There's a bowl of fruit on this table" tak by preklad nemel znit, ze na stole je misa plna stavnateho ovoce, ktere se matne leskne ve svetle zapadajiciho slunce, ktere se do pokoje line okny gotickeho tvaru.
OdpovědětVymazatKdyby prekladatele prekadali to, co je napsany a neprepisovali hnihy podle toho, jak si mysli, ze by ta kniha mela byt napsana tak by pak nemohly vzniknout nesmyslne perly typu "preklad je lepsi nez original".
Petr: Tak to tě asi zlikviduju, ale překlady od Bartoškové mi naprosto vyhovujou. Přijde mi, že právě Němeček ubírá Kingovi nějakou šťávu a paradoxně má možná podíl na tom, že mě asi posledních osm let nové (a slabé) Kingovy věci (kupodivu většinou překládané od něj) dost nudí asi víc než by musely.
OdpovědětVymazatPetr + Pavel: A ze to treba stoji za hovno uz v originale od Kinga vas nenapadne?!
OdpovědětVymazatProc jak vidno porad zijete v predstave, ze ten King je furt skvelej, jen kdyby to porad nakej prekladatel nekurvil?
Neremcej, Františku, buď rád, že tehdá něco takového vůbec vyšlo ;) Třeba jsi četl výtisk, kde tu poslední větu zapomněli a ona opravdu v originále je... komunisti byli důkladní:)) Na druhou stranu, když vyšlo Na cestě, první strana byla divná, bylo to nějak moc slušně přeložené, asi kvůli cenzuře, aby to vůbec mohlo vyjít. Podívat se bohužel nemůžu, někdo mi tu knížku šlohl.
OdpovědětVymazatAnonymní: Popravdě řečeno, King opravdu asi stojí za hovno i v originále, už tak deset let. Od tý bouračky ho fascinuje psát jen o monstrech stvořených z hoven, znásilňování, uřezávání koz a kopírovat svoje starší legendární knížky. Nemluvě o těch neustálejch otravnejch odkazech na popkulturu. Ale když náhodou vyjde novej překlad starý Kingovy klasiky od Němečka, většinou tomu fakt něco chybí, Němeček má takovej otravnej sloh.
OdpovědětVymazatDnes čítam v novinách spomienku prekladateľa poviedkovej knihy R. Bradburyho: "V Bradburyho Zlatých jablkách slnka v poviedke Smetiar som musel zmeniť pomarančové šupy v odpadových košoch chudobných štvrtí na zemiakové šupy - aby to vraj nesvedčilo o vysokej životnej úrovni v Amerike"
OdpovědětVymazatFFuk: Co se tyce toho zaveru Hruzneho starce, taky jsem si toho vsiml, kdyz jsem poprve cetl tuto povidku v originale. Zda se, ze si to tam prekladatel opravdu pridal, a tim dal (zamerne) zaveru povidky jiny smysl.
OdpovědětVymazatZdalo by se tomu nasvedcovat i to, ze v ceske verzi jsou pouze 'tri zohavene mrtvoly', zatimco v originale jsou 'horribly slashed as with many cutlasses, and horribly mangled as by the tread of many cruel boot-heels..'.
Cili to vypada, ze u Lovecrafta mel starec v lahvich celou svoji byvalou posadku, kterou pak na imigrantske lupice vypustil, zatimco cesky prekladatel se to snazil podat tak, ze dedula schovaval do lahvi neposlusne kluky.
To, ktera verze je pusobivejsi, necham na posouzeni ctenaru.