Recenze: Pan Popper a jeho tučňáci [Mr. Popper's Penguins] - 50%

Pan Popper (Jim Carrey) zdědí po zemřelém otci šest tučňáků. Nejdřív se jich chce co nejrychleji zbavit, ale pak si je nechá a pomohou mu najít sama sebe, lásku bývalé manželky a dětí, smysl života a podobné věci.



Když film začal, byl jsem příjemně překvapen, že nebyl zdaleka tak hrozný, jak jsem se obával. Vlastně, byl asi úplně nejlepší, jaká může být rodinná komedie s Jimem Carreyem a šesti tučňáky.

Bohužel, někdy od poloviny to začalo jít s kvalitou a nápaditostí hodně strmě dolů a ke konci už jsem byl vyloženě naštvaný, protože film zdebilněl přesně v takovou trapnost, jako jsem se od počátku obával...

Je to škoda, protože v první polovině jsem se dokonce několikrát zasmál, a to dokonce i vtipům s výkaly (jde pravděpodobně o film, který drží rekord v množství výkalů a počtu defekací mezi přístupnými filmy). Tučňáci jsou roztomilí, Jim Carrey stále dokáže být vtipný, ale zázrak se prostě nekonal.

Dabing ani příliš nevadil, ale některé verbální vtipy mi přišly až nesmyslně dospělácké pro malého diváka (natož pro českého). Ví snad nějaké české dítě, kdo to je Kareem Abdul-Jabbar a proč je vtipná zmínka o jeho výšce?!?

P.S: Presskit se vytahuje tím, jaká to byla práce vycvičit při natáčení šest opravdových tučňáků, což mi přijde skoro jako nějaká záměrná mystifikace. Přísahal bych, že v 99 procentech záběrů byli tučňáci čistě digitální, a ne dvakrát dobře animovaní (úmyslně cartoonově neralističtí). Viz trailer. Připadá vám, že v některém tom záběru je skutečný živý tučňák??

P.S: