Cesta do hlubin Taxikáře

Kromě půlnočních hororů pro mě je jádrem karlovarského festivalu dohánění filmových restů. Jako nedouk, pro kterého filmová historie začínala Čelistmi, mám co dohánět, takže jsem se letos těšil na Scorseseho Taxikáře (který je, pravda, o rok novější než Čelisti).

Znal jsem samozřejmě přibližnou dějovou kostru, viděl jsem fotografie De Nira s mohawkem a pistolí, znal jsem "Are you talking to me...", ale jinak jsem byl jako nepopsaný list.



V průběhu filmu mi znovu a znovu docházelo, jak byl tenhle film důležitý ve své době. Jak si tehdy dovolil více než bylo běžné, jak byl inovativní a jak by bez Taxikáře později nemohla vzniknou zásadní díla jako Volný pád, Klub rváčů nebo Všechno nejlepší.

I když jsem tohle všechno objektivně oceňoval, a i když mi pravděpodobně správně došlo, že jde o ne-zcela-v-realitě-zakotvenou záležitost (to, co následovalo po závěrečném masakru, se dle mého názoru ve skutečnosti nestalo, a nejen to), nedokázal jsem si film vychutnat z čistě diváckého, nic neanalyzujícího, hlediska.

Rozhodně nemám v úmyslu přesvědčovat vás objektivními argumenty o tom, že si Taxikáře dnešní divák nemůže vychutnat. Mimo jiné proto, že to není pravda. Jenom jsem si uvědomil, že si dokážu vychutnat málokterý starý film, který poprvé uvidím až dnes, protože v něm vidím ty tuny filmařských postupů a nápadů, které dnes jsou v každém druhém filmu a kterým se dnes skoro smějeme (například kamera u stropu při zpomalené kamerové jízdě nebo brutální ustřelení poloviny ruky).

Obávám se, že by to bylo podobné, kdybych dnes viděl pro mě zásadní filmy jako Star Wars nebo Indianu Jonese. Dívám se na ně opakovaně i dnes, protože je už mám zažité z dávných let. Kdybych je viděl poprvé dnes, bral bych je pravdpodobně také jen jako doklad toho, čím se následně inspirovala generace filmařů a ne jako něco, co by mě bavilo. Pravděpodobně.

Čímž se znovu kruhem vracíme k tomu, že filmový kritik ze mě asi opravdu nikdy nebude, protože nejsem ochoten se na Taxikáře dívat znovu, abych v něm analyzoval všechno to zajímavé a na tehdejší dobu revoluční...