Recenze: Vendeta - 70%

Tři mladí hoši (ještě neplnoletí, tudíž trestně nezodpovědní) znásilní a zabijí svou spolužačku. Následně její otec (Ondřej Vetchý) udělá jedinou logickou věc: Podplatí policii a při kriminální rekonstrukci všechny tři hochy unese do opuštěného domu v lese, kde je hodlá popravit.



Nejdříve trochu uvedení věcí na pravou míru:

• Na plakátech k filmu najdeme slogany jako "Vetchý versus Kaiser", což je poněkud přehnané. Kaiser se ve filmu poprvé objeví někdy v jeho čtyřech pětinách, jako náhodný kolemjdoucí (nemá k předchozímu ději ani k žádnému z hrdinů žádný vztah), a do stavu "versus Vetchý" se dostane až tak 15 minut před koncem filmu. A je to poněkud jiný versus, než si asi většina z vás myslí.
• Film je inzerován jako "thriller", což není vyloženě lež, ale ve většině potenciálních diváků to pravděpodobně vzbudí jiná očekávání, než by mělo.

Vendeta neobsahuje po své první třetině nic, co by se dalo označit za "neočekávaný zvrat", a co většinou očekáváme od thrillerů (žádost tvůrců neprozrazovat ani to úvodní znásilnění a zabití mi připadá velmi bizarní).

Na absenci zvratů není nic špatného a rozhodně filmu nevyčítám, že jich obsahuje málo! Jenom mi k němu poněkud nesedí škatulka "thriller". Je to spíš sonda do psychického rozpoložení člověka, který se chystá udělat hroznou věc, protože ho potkala neméně hrozná věc - což může být zajímavý námět na působivý film, ale také první krok ke vzniku strašlivé blbosti.

Vendeta naštěstí není "strašlivá blbost" a není v ní téměř žádná scéna, která by byla vyloženě nepodařená nebo při které bych se smál blbosti tvůrců. A věřte mi, že to je u českého psychodramatu opravdu výjimečné.

Kromě Ondřeje Vetchého se většinu filmu na plátně nikdo jiný nevyskytuje, respektive nikdo nemluví a není mu vidět do obličeje. Jen na počátku vidíme pár scén s mládeží, pak pár scén se dvěma policisty a na konci Kaisera. Naopak Vetchý je na plátně naprostou většinu filmu a snaží se opravdu ze všech sil. Je velmi snadné představit si, jak by která scéna mohla dopadnout strašně, kdyby ji hrál někdo méně schopný. Vetchý naštěstí schopný je. Starý utahaný Kaiser (to je popis postavy, ne Kaisera) je také schopný, ale jeho role je opravdu spíš jen větší cameo.

Bohužel není příliš vypilován scénář, nebo spíš dramaturgie. Nápad natočit film s několika velmi brutálními událostmi tak, že na plátně téměř nic explicitního není vidět a většina deptání diváka se odehrává pouze v psychologické rovině, je jistě zajímavý, ale některé detaily jednoduchého příběhu působí nedotaženým dojmem:

• Předem detailně naplánované a provedené znásilnění (a neplánované zabití) je na policii odbyto pokrčením rameny, jako by to byla nějaká klukovina (myslím, že dokonce padnou slova "přece těm klukům nechceme za tohle zničit život"). Tři pachatelé se následně chovají zcela pohodově a dělají vtípky, aniž by film jakkoliv pracoval s bizarností a extrémní zvrhlostí takového jednání.
• Policisté připravují poměrně složité spiknutí, vyžadující perfektní součinnost s Vetchým, i když je jim jasné, že je extrémně psychicky labilní a nemá na akci dostatečné koule a že v případě (velmi pravděpodobného) nezdaru půjdou všichni na mnoho let sedět nebo viset, takže si těch pár milionů od Vetchého moc neužijí.
• Lesník najde na louce dezorientovaného blábolícího chlapíka, pocákaného bahnem a krví. Nezajímá se o to, kde a proč se tam ten chlapík vzal a jestli je ta krev jeho (a jestli to náhodou není vraždící psychopat). Veze ho do nemocnice, vyprávějí si cestou o rodině a když mu chlapík (stále zcela mimo, halucinující a zvracející) řekne, že se potřebuje vrátit na tu původní louku, poslušně se tam s ním vrátí, místo aby se mu snažil zachránit život / psychické zdraví.

Takovéto drobnosti by mi nevadily u The Expendables 2 nebo Batmana 3, ale u filmu, který je z 99% o tom, abychom se vcítili do duševního rozpoložení hrdinů, jsou zbytečně matoucí a v tom vcítění nám brání.

K méně vydařeným aspektům patří také hudba, která se snaží pravděpodobně být hypnoticky minimalistická, ale je většinou otravná. A pokud režisér tvrdí, že je velkým filmovým fanouškem (a tudíž už nějaký ten soundtrack v životě slyšel), pak by měl vědět, že použít při osudových mstitelských scénách tuto konkrétní skladbu je v kontextu kinematografie roku 2011 už něco na pokraji parodie, natož použít ji TŘIKRÁT.

Ale, jak už jsem zmínil několikrát, takto ambiciózní projekt mohl dopadnout mnohem, MNOHEM hůř a mám radost, že nedopadl. A osobně obdivuji, jak působivý film se podařilo natočit za "směšných" něco málo přes 10 milionů Kč, ale to samozřejmě nemá vliv na celkové hodnocení.