Recenze: Sherlock Holmes: Hra stínů [Sherlock Holmes: A Game of Shadows] - 80%

Profesor Moriarty (Jared Harris), geniální matematik, špičkový boxer, milionář a mezinárodní politik, cosi kuje a hodlá uvrhnout celou Evropu do chaosu. Zabránit mu v tom mohou jen Sherlock Holmes, Watson a nově také cikánská věštkyně (Noomi Rapaceová) a Holmesův homosexuálnější bratr Mycroft (Stephen Fry).



Recenze ani nemusí být příliš dlouhá, protože film je v mnohém podobný prvnímu. Stále platí zvláštní vztah z prvního dílu, kdy Holmes je buď psychicky chorý nebo na tripu a provádí Watsonovi hrozně ošklivé věci, aniž by ho tento za to zabil nebo navždy opustil (i když tím neustále vyhrožuje). I akční scény a šílené dedukce působí velmi podobným dojmem jako v jedničce, jen jsou snad ještě více matrixoidní.

Zásadnější změna spočívá v tom, že se tentokrát více cestuje (vlakem, autem, na koních i na mule), po Anglii i po Evropě, takže výsledek více připomíná tradiční bondovku.

(Eiffelovka se ve filmu vyskytuje celkem dvě a půl sekundy)

Přestože je ve filmu nejedna velmi vydařená sekvence, celkový dojem je podobně gulášovitý jako Holmesova psýché. Stejně jako v jedničce si Guy Ritchie moc nepotrpí na nějaké nuance a opět režíruje způsobem "Kulometným tempem budu na diváka házet bez ladu a skladu všechno možné, a ono se mu něco z toho zalíbí." A ono to celkem funguje, přestože jsem na mnoha místech měl pocit, že spolu hlavní hrdinové žertovně špílcují nikoliv proto, že to v dané chvíli vyplývá ze vztahu Holmese a Watsona, nýbrž proto, že to Downeyovi a Lawovi přišlo jako dobrá švanda. A že něco vybuchuje nikoliv z logiky děje, ale protože Ritchiemu připadalo, že už dlouho nic nevybuchlo.

Z řemeslné stránky je film úžasný, obzvlášť se mi líbily digitální dokreslovačky velkých staveb a strojů, připomínající skoro něco od Karla Zemana. Za zmínku stojí i hudba, ve které se mísí Hans Zimmer s cimbály a Don Giovanni se soundtrackem ze 40 let starého westernu (Holmes jede na mule, tak k tomu logicky hraje soundtrack z "Two Mules for Sister Sara".

Dovolil bych si ocitovat závěrečné titulky:  "Music by Hans Zimmer, Lorne Balfe, Wofgang Amadeus Mozart, Ennio Morricone & Cigánski Baróni". A to tak nějak vystihuje celý tento bohémský film.