Fenomén: Jim Henson, loutkář

Protože do našich kin brzy přijde film Mupeti (The Muppets), přišel čas zastavit se u člověka, který se zapsal do duší většiny světa kromě České republiky a Kazachstánu.

Je to Jim Henson, který se proslavil především tím, že vymýšlel loutky a to, co ty loutky mají na obrazovce / na plátně dělat. Jeho následníci v tom pokračují dodnes, takže až budu mít dítě, může se s Hensonovými loutkami učit základní slova:

A až bude trochu starší, může se naučit co je to "absurdní humor". Na tomto místě jsem chtěl vybrat nějaké opravdu reprezentativní Muppets video, ale pak jsem po pěti hodinách čumění na YouTube zjistil, že se sice skvěle bavím, ale stále nejsem schopen se rozhodnout, které sem dát jako nejreprezentativnější. Nakonec jsem tedy úplně náhodně vybral tohle:

Ano, Muppets jsou taková dětská verze Monty Python nebo bratrů Zuckerů. Rozhodně nejsem žádný Muppet expert. pojmenovat jich dokážu jen asi deset (z mnoha desítek) a kdysi jsem překládal film Muppets dobývají Manhattan pro video. Tím jsem se s nimi vlastně seznámil.

Ale i dnes, v pokročilém věku, jsem ohromen tím, jak úžasně dokázal Henson dělat dětské pořady, při kterých se dospělý divák necítí jako idiot.

Mnohem více mě tehdy v osmdesátých letech Jim Henson oslovil jako režisér filmů nesouvisejících s Muppets (aniž bych tehdy znal jeho jméno).

Prvním z těch filmů byl Temný krystal - pohádková fantasy (místy překvapivě depresivní), ve které hrají pouze loutky a která vznikla pod výtvarnou supervizí slavného Briana Frouda. Dnešnímu mladému divákovi se dost těžko vysvětluje, jak úžasně takový film působil tehdy, na počátku 80. let, před prvními pokusy s počítačovou grafikou.

Na tomto místě se hodí ukázka z filmu Temný krystal, ve které vám možná bude povědomý hlas té čarodějnice:

To proto, že ji mluví (a vodí) Frank Oz, dlouholetý Hensonův spolupracovník, hlas (a vodič) Yody a Slečny Piggy, a schopný režisér (m.j. Malý krámek hrůz, Špinaví, prohnilí lumpové).

Henson s Ozem v pilné práci.

Zdaleka nejvíc jsem tehdy žral film Labyrint, u kterého se sešli tito tři divní lidé: George Lucas, David Bowie a Jim Henson. (Proto ten humorný obrázek u mé recenze Labyrintu s Vondráčkovou.)

A taky Terry Jones z Monty Pythonů, který na fotce není, ale napsal tripový scénář, který je de facto variací Alenky v kraji divů: Mladičká Jennifer Connellyová se vydává do magického labyrintu, protože zdejší král skřetů (Bowie) unesl jejího maličkého synka bratříčka. A je to muzikál. A je to totálně "eighties", opulentní šílenost (na tehdejší dobu strašlivě drahá), ve které se mísí úžasný design (opět Froud) s úžasnými triky (na tehdejší dobu) a loutkářskou dokonalostí. A k tomu strašlivě 80s songy a strašlivá boule na velmi přiléhavých kalhotech transgenderového krále skřetů...

Z dějového hlediska je to ovšem spíše tristní záležitost, která vykrádá úplně všechno a jejíž scény na sebe vlastně nijak nenavazují. Přitom to vykrádání je občas dost zábavné samo o sobě:

To nám všem ale tehdy v 80. letech bylo jedno. Labyrint pro nás byla "velká filmová událost", která nám už od úvodních titulků říkala "tohle je megafilm".

Mimochodem, ta sova v úvodních titulcích je první pokud o realistické CGI zvíře v celovečerním filmu. I kvůli ní byl film na tehdejší dobu neuvěřitelně drahý (25 milionů) a Lucas na něm tehdy velmi prodělal.

Jim Henson zemřel v roce 1990. Chtěl bych mít podobný pohřeb jako on:

Po Hensonově smrti se jeho studio ocitlo poněkud "v limbu" a spíše ze setrvačnosti natáčelo žertovné televizní skeče roztažené na celovečerní stopáž. Jinými slovy, muzikálové adaptace slavných literárních děl, ve kterýh hráli Muppets a někdo trochu slavný, živý: Například Vánoční koleda (ano, Ebeneezer Scrooge je Michael Caine) nebo Ostrov Pokladů (ano, Long John Silver je Tim Curry).

Až přišel rok 2011 a nový film s Muppets, který za pár dní přichází do našich kin. Tak se před jeho (brzkou) recenzí koukejte s Muppets aspoň trochu seznámit, ať pak víte, o čem píšu!

WOCKA WOCKA