Retro recenze: Meet the Feebles - 80%

Roztomilé zmatení termínů Muppet / puppet v diskusi k článku o Jimu Hensonovi mi připomnělo, že po recenzi na nové Mupety musí zákonitě přijít recenze na Meet the Feebles, což je film z konce 80. let, který je zjevně HODNĚ inspirovaný Mupety (ale tolik, aby to nebylo právně napadnutelné), a přitom je do 18 let nepřístupný. A režíroval ho Peter Jackson. Ano, ten Peter Jackson.

Základní situace je hodně podobná Mupetům: Feebles jsou plyšoví loutkoví pišišvoři, kteří žijí jen pro svou divadelní show. Narozdíl od Mupetů jsou na tom ovšem tihle performeři i jejich show o dost hůř. Namátkou:

• Hlavní hvězda (tlustá hrošice) je mentálně labilní a chtěla by souložit s impresáriem (mrož). Ten ale souloží s kočkou. Hrošice proto vezme do svých rukou pomstu (a kulomet).
• V záchodě žije velká masařka, která obědvá to, co se obvykle v záchodech nachází (lžící).
• Králík má pohlavní chorobu.
• Žabák si píchá heroin, protože má traumata z vietnamské války.
• Slepice má nemanželské dítě se slonem, který odmítá platit alimenty
• A krysa šňupe ve sklepě koks při natáčení SM porna s krávou a švábem:

A tak dále (je toho ještě mnohem víc, počet Feebles srovnatelný s Mupety).

Film vznikl v roce 1989 a je součástí "nechutné trilogie" z počátků Jacksonovy kariéry, do které ještě patří filmy Bad Taste a Braindead / Dead Alive (o těch někdy jindy). Později, když byl Jackson slavný, byly filmy vydány znovu, s úžasným nápisem "From the director of The Lord of the Rings trilogy" na obalu.

Těsně po revoluci byli Feebles na čestném místě mé videokolekce (originální VHS s mým vlastním voiceoverem!) a odtud jsem je vyndával vždycky, když někdo řekl "Já jsem viděl něco fakt nechutnýho, to byl film o blablablabla a v něm blablablabla, no totálně ujetý!", načež jsem vždy kontroval "Ale Meet the Feebles neznáš, že ne?" A už to jelo...

Feebles jsou skutečně narvaní nechutnostmi od počátku do konce. Je málo filmů v historii kinematografie, které si dovolily něco podobného a přitom byly tak nápadité a tak profesionálně natočené. Všechny ty nechuťárny a sprostoty se totiž nikdy nestanou nudnými a Jackson neustále přichází s dalšími a dalšími originálními nápady.

Film Meet the Feebles vznikal víceméně na koleně, s naprosto minimálním rozpočtem a za pomoci různých pololegálních fint a improvizací (když například došly peníze, část filmu byla dotočena jako samostatný krátký film, s odděleným samostatným rozpočtem). S ohledem na to je obdivuhodná profesionalita celé produkce a zjevná náročnost a velkolepost některých scén (Jackson tehdy rozhodně neměl prostředky na nějaké digitální vizuální efekty). Nechybí dokonce ani hudební čísla (včetně protest-songu "Sodomie, to je moje") s náročnou choreografií (velké ejakulující penisy).

Neměli byste si to nechat ujít, pokud chcete mít představu, jak vypadá opravdové nefalšován tvůrčí svoboda schopného tvůrce.