Retro recenze: Špinaví, prohnilí lumpové [Dirty Rotten Scoundrels] - 90%

Lawrence Jamieson (Michael Caine) je podvodník ve velkém stylu. Šarmantní, kultivovaný, sofistikovaný. Bez problémů okouzlí každou milionářku, přesvědčí ji o tom, že potřebuje peníze na podporu bojovníku za svobodu své daleké vlasti, obere ji o peníze i šperky a pak zmizí. Freddy Benson (Steve Martin) je nedostudovaný soustružník z Ameriky, který dělá něco podobného, ale v mnohem menším měřítku: Spokojí se s tím, když mu jeho oběť zaplatí večeři. A když si tito dva začnou lézt do zelí na francouzské riviéře, začne to pořádně jiskřit.

(Mimochodem, toto video je jedním z prvních příkladů "teaser traileru", natočeného výhradně za účelem propagace filmu. Tato scéna se ve filmu samotném vůbec nevyskytuje.)

Tato komedie Franka Oze z roku 1988 je jedním z těch kvalitních filmů, které naše kina (a vůbec naše diváky) minuly v záplavě toho, co bylo nutno rychle dohnat po listopadu 1989, a je to škoda. V 80. letech měl totiž Frank Oz velmi dobré období a jeho komedie z té doby stojí za to. Viz také Malý krámek hrůz nebo What about Bob? (o tom možná někdy příště).

Nicméně, zpět k ději: Lawrencovi je nejprve buranský břídil Freddy k smíchu, ale když mu opakovaně leze do zelí v nejméně vhodných okamžicích, rozhodně se to vyřešit nějak radikálněji. Zprvu po dobrém: Slíbí mu, že ho naučí své finty a udělá z něj gentlemana. Načež následuje něco jako Světáci, Freddy se zkulturní a kromě toho se na Lawrencovu žádost se vydává za dementního bratra Ruprechta, aby zapudil vdavekchtivou paničku, která Lawrence otravuje. Nicméně, když to úspěšně skončí, Freddy stále Lawrencovi leze do zelí v nejlukrativnějších oblastech Riviéry, až to nakonec vyvrcholí sázkou: Kdo jako první dokáže vytáhnout 50 000 dolarů z pohledné mladé milionářky (Glenne Headlyová), ten zvítězí, zatímco ten druhý musí potupně opustit bojiště. Tudíž začíná boj za použití zbraní nejtěžšího kalibru, ve kterém se mladý dravý učedník pokouší převézt starého zkušeného mistra. Tak zkušeného, že mu komorníka dělá kancléř Palpatine:

Používají k tomu oba vskutku nápadité kličky. Příkladem budiž (mírný spoiler!) scéna, ve které se Freddy před milionářkou vydává za chromého veterána, který potřebuje získat peníze na operaci svých nefungujících nohou na klinice "slavného dr. Schuffhausena" (pochopitelně smyšleného) a Caine ho trumfne tím, že se začne vydávat za onoho Dr. Schuffhausena a jakoby náhodou se s milionářkou setká. Následuje toto a ještě mnohem více.

Film je samozřejmě založen především na interakci hlavních představitelů, která je skvělá. Je radost koukat se na mistrovské komiky, kteří mohou pracovat s kvalitním námětem pod taktovkou kvalitního režiséra. Všimněte si například, jak hned na začátku filmu Frank Oz zintenzivní humor pouze tím, že nechá porost v květináčích šustit o něco více než obvykle. Nebo v jakém krásném kontrastu je mluva a akcenty hrdinů (pokud se na film díváte v originále, samozřejmě). Všimněte si také, že i když film není zrovna slušňácký, explicitní sprosťárny se v něm vyskytují jen velmi zřídka a vždy jen pokud to vede k pointě.

A hlavně: I když má tento film k realitě daleko, jeho hrdinové jsou vtipní aniž by ze sebe dělali idioty a aniž by k tomu potřebovali zbytečně mnoho zásahů deus ex machiny. To bude zřejmě souviset s tím, že  námět filmu je ještě o něco starší: Je to totiž dost věrný remake filmu z roku 1964 Bedtime Story, ve kterém hráli David Niven a Marlon Brando (kteří v něm jsou Caineovi a Martinovi překvapivě podobní, když se nad tím zamyslíte).

O popularitě Dirty Rotten Scoundrels v pokrokovějších zemích svědčí i to, že podle nich před pár lety vznikl broadwayský muzikál a připravuje se nový filmový remake.

Tenhle film je sice necelé čtvrtstoletí starý, ale vypadá jako kdyby byl starší. Moc takových filmů už se na konci 80. let netočilo. Ze všeho nejvíc mi připomíná to nejlepší ze zlaté doby českých komedií: Macourka, Vorlíčka, Lipského a spol.