Recenze: Jack a Jill [Jack and Jill] - 10%

1) Adam Sandler má nepříjemnou hnusnou sestru.
2) Ta sestra je taky Adam Sandler!!!
3) Profit!

Jak asi vidíte z traileru, Jill nevypadá ani vzdáleně jako žena. Nevypadá jako ošklivá žena, nevypadá jako mužatka, vypadá jako Adam Sandler s makeupem, parukou a vycpanými prsy. Adam Sandler ji mluví pištivým hlasem, ale občas mu to ujede a řekne část věty svým normálním sandlerovským hlasem. Později ve filmu dojde k tomu, že se Jack musí převléct za Jill (aniž by byl herec nebo mistr převleků) a když to udělá, vypadá a mluví přesně stejně jako skutečná Jill (do té míry, že jsem chvílemi zapomínal, jestli se právě dívám na Jacka nebo Jill, byl to prostě Sandler v paruce). To je jasný důkaz toho, že Sandler není dobrý herec, nebo - přesněji řečeno - tento film mu nestál za to, aby se snažil hrát (což, jak víme z jiných filmů, umí). A to platí pro všechny herce a tvůrce filmu: Nesnažili se. Vůbec.

Začíná to scénářem, který obsahuje spoustu věcí, na základě kterých by se dal vystavět epicky vtipný příběh, ale žádná z nich není k ničemu použita:

• Jack má adoptovaného synka, který je Ind a má úchylku, spočívající v tom, že si pomocí lepicí pásky lepí na tělo různé předměty, kusy jídla a menší zvířata.
• Když přijede Jill na návštěvů, u Jacka doma je zrovna jako host nějaký bezdomovec (v rámci nějakého "externího programu" Armády spásy). Prostě tam chvíli je, řekne tři věty a odejde. Ve zbytku filmu se objeví ještě na 2x 5 sekund. Totéž platí pro Katie Holmesovou v roli Jackovy ženy, která je ve filmu zcela zbytečně a vždycky jenom stojí a dělá obličeje v reakci na to, co se děje.
• Ve filmu vystupuje dost lidí, kteří "hrají sami sebe", ale jejich obličeje ani jména mi vůbec nic neříkaly (a to se v amerických pseudocelebritách celkem orientuji). Jejich scény nemají jiný smysl, než ten, že se v nich vyskytují tito lidé.
• Je naznačováno, že Jill má nadlidskou supersílu (vzpírá snadno v posilovně činky, které bodybuildeři vůbec nezvednou). Proč? Co z toho?
• Jill se celý život nikomu nelíbila (a není divu), ale v tomto filmu se do ní z nějakého důvodu zamilovává každý druhý chlap, který ji uvidí.

Z ničeho z toho nic nevyplyne, nic z toho není vysvětleno a nemá smysl. Nic nevyplyne také z mnoha dalších scén, ale u těch se dá odůvodnit, proč ve filmu jsou: Aby propagovaly koblihy, lék na zažívání, televizní soutěž nebo lodní zájezdy po Evropě. Což mi připomíná, že v jednu chvíli dojde k nedorozumění následkem toho, že někdo telefonuje z lodě poblíž Mallorky do Los Angeles a mezi řečí jen tak prohodí, že zatímco ve Španělsku je 17:30, v Los Angeles je v tu chvíli 21:30. Není to pointa vtipu, je to prostě jenom taky mezi řečí utroušeno (a denní doba na obou stranách telefonu tomu odpovídá). Jakou práci si asi scenárista dával se scénářem, když mu ani nestálo za to zjistit si, jaký je časový rozdíl mezi těmi místy a prostě si nějaký vymyslel?

A to jsem se ještě nezmínil o tom nejbizarnějším / nejsmutnějším: Ve filmu hraje Al Pacino sám sebe. Skutečný Al Pacino. Zamiluje se zoufale do Jill a je nucen dělat takové věci jako válet se slastně po její propocené matraci. Vypadá velmi staře a unaveně.

Režie Dennise Dugana je neuvěřitelně trapná. Jako příklad si vezměme tu scénu z traileru, kde si Jill sedne na poníka a tomu se podlomí nohy. To je nepříliš vtipný, předvídatelný vtip, který se stane doslova bolestným následkem toho, že po onom záběru s poníkem následuje záběr na lidi, kteří dělají výraz "Proboha, chudák poník!" a po nich další záběr na dalšího člověka, který řekne "Proboha, chudák poník!", čímž je totálně zabita jakákoliv šance, že by to mohlo být mírně vtipné.

Naprosto neuvěřitelné je, že tento film stál 80 milionů dolarů a přitom vypadá jako nějaká maďarská televizní komedie natočená během tří dní. Je podstatně horší než Zamilovaní profesoři Eddieho Murphyho v tom, že neobsahuje žádné slušné masky / triky / herecké výkony, ve kterých by byl nějak využit ten vtip s dvěma Sandlery na jednom plátně.

Dávám deset procent, protože místy byl film tak bizarní, že mě zajímalo, co se proboha může stát dál a jestli náhodou nespím. A protože v něm byl jeden vtip, při kterém jsem se zasmál, což mě v tu chvíli velmi překvapilo.

Při některých projekcích mají novináři odevzdávat krátká hodnocení promítnutého filmu (nejlépe v angličtině), která se posílají americkým studiím, aby mohla být případně použita jako pochvalný citát na plakátech / DVD obalech. S trochou štěstí tedy bude na DVD obalu Jacka a Jill toto:

P.S: Až po napsání recenze jsem uviděl tuto téměř hodinovou recenzi (jejíž autory samozřejmě znám a mnoho jejich recenzí jsem viděů) a byl jsem udiven, jak moc se shoduje s mým názorem. Včetně toho jediného konkrétního fungujícího vtipu.