Recenze: Bitevní loď [Battleship] - 80%

Nejdříve se podívejte na upoutávku na stolní hru, kterou u nás známe jako "lodě". Američani ji hrají většinou bez čtverečkovaného papíru, v této umělohmotné podobě:

Představa, že by někoho napadlo natočit film podle této hry, je podobně absurdní, jak zfilmovat "Minesweepera".

Nicméně se to stalo...

Nejde jen tak o nějaké střílení na moři, ale o čistokrevnou mimozemskou invazi. Hlavním hrdinou je floutek, který šel do námořnictva, protože ho k tomu donutil bratr. Hraje ho Taylor Kitsch a hodí se do té role lépe, než se hodil do role Johna Cartera.

Stejně jako u ostatních filmů z podobné škatulky jde ale o "skupinové dílo", takže hrdinů je přibližně tucet, včetně Liama Neesona jako admirála, Rihanny jako taktického poručíka a nějakého beznohého hrdiny z dálného východu v roli beznohého hrdiny z dálného východu. Film byl evidentně natočen za oficiální spolupráce amerického námořnictva, takže se snaží nás přesvědčit, jak je to u maríny super, jaké jsou tam kočky, jak vás muži neznásilňují ve sprchách a ještě uvidíte kus světa. Samozřejmě, že je to naivní.

Samozřejmě, že celý film, od začátku do konce, je krásně, konzistentně naivní, debilní, infantilně patriotický atd... Nepochybuji ale o tom, že Peter Berg věděl, co točí, a věděl, jak tu naivitu učinit zábavnou. Občas má film nějaký originální moment - například když vidíme scény z nitra nepřátelských lodí a sledujeme jejich mimozemskou posádku. Nebo když film na samém konci vzdá exkluzivní poctu skutečným americkým námořním veteránům (český název filmu není tak nesmyslný, jak by se mohlo zdát). Ale rozhodně nejde o nic, co by vás nechalo v šoku, ať už v dobrém či špatném smyslu toho slova.

Z technického hlediska je film bezchybný. Nabízí se srovnání se spektákly Michaela Baye, ale Berg lépe umí zmírnit tempo, když je potřeba, a natáčet akci tak, že je akční a dravá, ale přitom přehledná a obrovské mechanické kolosy opravdu působí jako obrovské mechanické kolosy. A výbuchy jsou lahůdkové.

Za zmínku stojí ještě hudba (Steve Jablonsky), která téměř úplně rezignuje na melodie a místo toho jen skládá dohromady rytmy a abstraktní zvukové efekty, které používá místo hudebních motivů. Je to novátorské, docela to funguje, ale pokud se to uchytí, znamená to, že přestane mít smysl poslouchat soundtracky z filmů.

Znalost společenské hry (a faktu, že film vznikl podle ní) rozhodně není nutná. Přijdete jen o pár vtípků (mimozemská munice vypadá přesně jako ty "čudlíky", co se používají v americké verzi hry) a nebudete se tolik smát u scény, kdy hrdinové sedí u obrazovky a střílí naslepo, protože jim nefunguje radar, takže opravdu říkají "A3 - G8 - Zásah, potopená". Dokonce je i poměrně sofistikovaně vymyšlen důvod, proč ten cíl střelby musejí zadávat takhle v souřadnicích.

Pokud už mají existovat drahé blbé letní trikové podívané, tak by měly vypadat nějak takhle - něco mezi Dnem nezávislosti, Transformers a Top Gunem. Pokud se vám tyto filmy nelíbily, Bitevní loď pro vás nebude.

P.S: Touto recenzí jsem žádné embargo neporušil, film se už normálně promítá v normálních zdejších (tokijských) kinech.