Retro recenze: Vetřelci [Aliens] - 100%

Více než 50 let po prvním Vetřelci je Ripleyová zachráněna, ale dozvídá se, že se právě na LV426 cosi přihodilo a desítky pozemských kolonistů se přestaly ozývat. Naštěstí se tam s Ripleyovou vypraví profesionální vojenská jednotka. No, "naštěstí"...

Text obsahuje SPOILERY SPOILERY SPOILERY.

James Cameron předtím natočil (kromě Piraně 2) jenom prvního Terminátora, který byl spíše nízkorozpočtovým filmečkem. Vetřelci byli ve srovnáním s ním obrovským megafilmem, ať už z hlediska triků, kulis a výpravy, nebo z hlediska počtu postav a vztahů mezi nimi.

Podobně jako u Vetřelce platí, že film za téměř 30 let své existence příliš nezestárl.  Nejkřiklavější je účes Paula Reisera, ale kdo ví... Třeba se za ta léta móda opakuje. Jinak Cameron razí přístup, že "jistá technika byla a bude vždycky skoro stejná" a moudře většinu tlačítek a obrazovek nezabírá v detailech, i když mu sem a tam ujede nějaká ta stará videokamera apod... To ale berte spíš jako zajímavost, rozhodně ne jako kritiku, že "takhle to na konci 22. století nemůže být". Stejně tak berte jako zajímavost mé konstatování, že je to setsakra podivná náhoda, když Ripleyová letí na lodi Sulaco půl století poté, co letěla na lodi Nostromo. Sulaco je totiž fiktivní město, ve kterém se odehrává román "Nostromo" z roku 1904.

Protože tehdy ještě neexistovaly digitální triky a ve filmu je spousta scén, kde by se digitální triky setsakra hodily, musel si Cameron vypomáhat mnoha fígly, které jsou až trapné, ale díky schopnostem kameramana a střihače fungují i dnes velmi dobře. Například v královně, která má čtyři ruce (dvě velké a dvě malé na hrudi), jsou ve skutečnosti dva živí lidé, a každý z nich ovládá jednu krátkou a jednu dlouhou královninu pazouru. Viz dobový vizuální test:

Filmů, které přijdou s něčím úplně novým, je zatraceně málo. Vetřelci přinesli do kinematografie 80. let pár věcí, které tehdy nefrčely a dokázali, že můžou fungovat:

• Hladké skloubení akčního filmu, monstr-hororu a vydařeného válečného filmu (což se snad předtím ani potom nepovedlo nikomu jinému).
• Ženská hrdinka v hlavní roli takového filmu!
• Akční monstr-horor, ve kterém první třetinu filmu není naprosto žádná akce a naprosto žádná monstra.

A ten poslední bod pokládám za velmi důležitý. Monstr filmy mohou být zajímavé tím, že v nich nějaké efektní monstrum někomu efektně kuchá vnitřnosti a přitom mu mutuje DNA (viz např. Species - i ten vlak ve filmu na chviličku je). Pak ale máte problém v tom, že kuchání vnitřností a mutování DNA neprobíhá celý film nonstop a když neprobíhá, lidi se nudí. Viz také oba Vetřelci vs. Predátoři.

Cameronovi se ale podařilo vybudovat dostatečně napínavé a cool drama jen za pomoci herců (Bishop! Vasquezová!!), bez triků a monster. A když se po pár desítkách minut k tomuto lidskému dramatu přidají triky a monstra, pak teprve "it goes to eleven". Kdyby se tento film natáčel dneska, tak by studio naprosto nekompromisně trvalo na tom, že v něm musí být ta vystřižená úvodní scéna z LV426 a naopak by chtělo vystříhat všechno neakční z první hodiny filmu. Čímž by bylo zlikvidováno to úžasné napětí, které iritovalo Rogera Eberta.

Je šťastná náhoda, že jsou Vetřelci tak vydařeným dílem žánru, a současně jde o pokračování filmu, který vlastně patří k diametrálně odlišnému žánru. Mohl bych psát dlouhé nezajímavé eseje o tom, jak se v obou filmech liší práce kamery a svícení, proč je pro každý z filmů vhodnější jiný širokoúhlý formát, proč je Scott mystik a Cameron technofetišista, a tak dále. Jistě už nějací lidé podobné eseje napsali a jsou na internetu... Otázku "je lepší první nebo druhý Vetřelec" ale pokládám za podobně nesmyslnou, jako "Je lepší Schindlerův seznam nebo Truman Show?"

Na rozdíl od Vetřelce bych u Vetřelců doporučil nejdříve vidět klasickou verzi. Režisérská verze je o více než čtvrthodinu delší, takže natahuje film na hodně přes dvě hodiny, a její nejzásadnější scéna - "co se odehrálo na LV426 než tam přiletěli mariňáci" - poněkud ničí následnou divákovu nejistotu. Při druhém a dalším pouštění je to samozřejmě něco jiného a extended scény naopak dělají z filmu kompletnější celek. Jediné, co mi ve standardní verzi chybí, je krátká dojemná scénka s Ripleyovou a fotkou její dcery (na které je ve skutečnosti matka Sigourney Weaverové).

Třetího a čtvrtého Vetřelce už nijak podrobněji rozebírat nehodlám. U Vetřelce^3 je zajímavé, jak se začínající Fincher snažil navzdory okolnostem a dokázal v nelidských podmínkách natočit něco, co skoro funguje (na DVD a BluRayi vyšlo něco jako "režisérská verze", se kterou ale režisér neměl nic společného). U Vetřelce: Vzkříšení je zajímavé sledovat, jak se z americké sci-fi dá udělat francouzská groteska. Oba jsem viděl několikrát, ale ani na jeden nemám v současné době chuť dívat se znovu.

P.S: Podle Vetřelců vznikly (v době premiéry filmu) dokonce dvě různé videohry pro osmibitové počítače. Jednak americká standardní kolekce mini-her, ale také o něco zajímavější britská verze, která byla něco jako předchůdce FPS her.

P.P.S: Recenze na Promethea vyjde v pátek, pokud nedojde k nějakému nečekanému embargu.